„Rok je již definitivně a nenávratně za námi a vzít zpět ho nemůžeme. Mezi zvlášť výjimečné patřit nebude, ale i to je – svým způsobem – dobře. Neviděli jsme se skoro rok, stalo se toho spoustu. Ale nic se nestalo.“ Nechte se v roce 2014 přivítat novoročním projevem Ondřeje Buddeuse.
Srdečně Vás všechny na prahu roku 1985 zdravím jménem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Ústředního výboru Národní fronty, československé vlády i jménem svým. Do nového roku Vám přeji dobré zdraví, úspěchy a spokojenost v práci, štěstí, pohodu a radost v osobním životě. Na prahu nového roku 1986 Vás všechny srdečně zdravím jménem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Ústředního výboru Národní fronty, československé vlády i jménem svým. Přeji Vám dobré zdraví, nové pracovní úspěchy, štěstí, radost a spokojenost v osobním i rodinném životě. Probudil jsem se pod ztěžklou mokrou peřinou, vstal a běžel k rodičům do postele. Prší ze stropu, dobře, teď už spi. Na prahu nového roku 1987 Vás všechny srdečně zdravím jménem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Ústředního výboru Národní fronty, československé vlády i jménem svým. Přeji Vám, abyste letošní rok prožili v dobrém zdraví a pohodě, v tvořivé práci ku prospěchu naší vlasti i svých rodin. Když mi v koupelně řekla, že umřela, rozbrečel jsem se, protože jsem věděl, že se to má. Ale nerozuměl jsem tomu. Jak je u nás již tradicí, při vstupu do nového roku Vás všechny srdečně zdravím jménem našich nejvyšších politických a státních orgánů i jménem svým. Přeji Vám, abyste tento rok prožili ve zdraví, aby se Vám dobře dařilo v životě a práci, aby se vaše rodiny těšily pohodě a spokojenosti. Přišel se rozloučit. Máma mi vysvětlovala, že odjíždí na hodně dlouho. Čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž. Jak naše země vzkvétá, kolik dalších bilionů tun oceli jsme vyrobili, jak jsme všichni šťastni, jak věříme své vládě a jaké krásné perspektivy se před námi otevírají. Před rokem nás všechny spojovala radost z toho, že jsme prolomili mříže totality a osvobodili se, dnes jsme všichni trochu zneurotizováni tíhou svobody. Naše společnost je stále ještě v jakémsi šoku. Přiznal jsem se, že jsem to ukradl. Slíbil jsem, že už to nikdy neudělám. V loňském lednu začala, jak všichni víte, dalekosáhlá transformace naší ekonomiky. Bylli rok 1990 rokem liberalizace politické, pak rok 1991 byl rokem liberalizace ekonomické. Smrtí se scvrkla. Ostatní děti se nesměly jít podívat. Když vstupovala před rokem do života samostatná Česká republika, pro většinu z nás to byl spíš důvod k zamyšlení než k oslavám. Ptali jsme se sami sebe, co pro nás všechny, Čechy i Slováky, bude znamenat toto rozdělení našeho dosavadního domova, co to bude znamenat pro střední Evropu. Po třech týdnech jsem tam byl doma. Najednou jsem mohl mluvit, a Vanilla Bourbon byla pořád na mrazáku. Když jsem Vás před pěti lety v tento den poprvé oslovil, řekl jsem, že do našich srdcí se opět vrátila naděje. Co to ale je, naděje? Vstupujeme do roku voleb do poslanecké sněmovny i do senátu. Vstupujeme tedy do roku, v němž si poprvé jako občané samostatné České republiky svobodně zvolíme své politické představitele. Dělal jsem všechno pro to, abych mezi nima už nemusel být. Ani jsem si to neuvědomil. Dovolíteli, začal bych tentokrát trochu osobněji. V roce, s nímž jsme se právě rozloučili, jsem se dvakrát ocitl tváří v tvář smrti. Jak víte, politická situace v naší zemi není v tuto chvíli příliš radostná. To by samo o sobě tolik nevadilo, kdyby politika byla jen nějakým úzkým a víceméně izolovaným výsekem našeho světa. Těžko se tomu věří, ale letos uplyne už deset let od strhujících dnů, kdy se téměř celá naše společnost spojila k nenásilnému odporu proti totalitnímu režimu a kdy se tento režim definitivně zhroutil. Co všechno se v té době zhroutilo? S roztrženou nohou nesmím do vody. Leží na jezu a voda jí obtéká ramena. Dnes o půlnoci jsme vstoupili do roku velkého přelomu věků. Takový čas lidé tradičně pociťují jako výzvu k zásadnějšímu přemýšlení o sobě samých, o světě, o smyslu všech věcí. Co konkrétně dosvědčuje, že dobrý potenciál naší společnosti žije a umí se projevit? Kdo to svým počínáním potvrzuje? Dovolíteli, vyznám se Vám z jednoho svého velmi osobního a dost silného pocitu. Zdá se mi, že jsme dnes v noci vstoupili do roku, který by mohl být pro naši zemi v jistém smyslu přelomovým. Nechtěli nás pustit. Neptali jsme se jich. Rok, který včera skončil, nám asi nesplyne nerozlišitelně s těmi, které mu předcházely, protože nám přinesl několik důležitých změn a událostí, na něž nelze zapomenout a z nichž je opět třeba vyvodit či získat to nejlepší, co z nich vyvodit či získat lze. Byl to především rok několikerých voleb. Tímto krásným zimním dnem začíná rok 2004. Tímto dnem vstupujeme do již patnáctého roku života ve svobodném a demokratickém státě, který zaručuje tolik potřebný prostor pro svobodné jednání každého z nás. Rok 2004 sice skončil teprve před několika hodinami, ale už teď je minulostí. V průběhu včerejší noci jsme si ho jistě nechali proběhnout před očima. Rok 2005 je již definitivně a nenávratně za námi a vzít zpět ho nemůžeme. Mezi zvlášť výjimečné patřit nebude, ale i to je – svým způsobem – dobře. Neviděli jsme se skoro rok, stalo se toho spoustu. Ale nic se nestalo. Dovolte mi, abych Vás v tuto sváteční chvíli pozdravil, abych se na chvíli vrátil k roku právě skončenému a abychom se společně podívali na dny a měsíce, které budou následovat. Před rokem jsem řekl, že „bych si přál, abych za 365 dnů mohl z tohoto místa konstatovat, že je společenská atmosféra v zemi o poznání klidnější, tvořivější a tolerantnější a že se podařilo pohnout některými dlouhodobějšími problémy, které už nesnesou odkladu“. Dovolte mi Vás pozdravit a popřát Vám šťastný a úspěšný rok 2008. Věřím, že i pro Vás je tento den nejen svátkem a odpočinkem po silvestrovských oslavách, ale i chvílí k zamyšlení nad rokem, který je před námi. Chtěli jsme přespat jen jednu noc. Zůstali jsme tam dva roky. Dovolte, abych Vás nejprve pozdravil. Přelom roku tradičně bývá příležitostí k zamyšlení a k dávání si dobrých předsevzetí. Rád bych Vás – jako v tento den každoročně – pozdravil a popřál Vám klidný, šťastný a úspěšný nový rok. Prvního ledna obvykle hodnotíme rok minulý a díváme se dopředu, na rok, jehož první den právě prožíváme. Jela bys se mnou? Neodpověděla a souhlasila. Dovolte mi pozdravit Vás v tento slavnostní den a popřát Vám štěstí, radost, elán a zdraví do roku 2011. Lze očekávat, že rok příští bude rokem klidnějším a v jistém smyslu i nadějnějším než roky minulé, a že se to pozitivně projeví i v našich osobních životech. Ošetřující lékař, sestra a sanitáři k němu přicházeli. Nad hlavou se mu skláněla infuzní pumpa, tříkanálové EKG a ventilátor, který ho zahříval svým dechem. Dovolte mi, abych Vás v první den roku 2012 co nejsrdečněji pozdravil s přáním, aby byl tento rok pro nás všechny šťastný a úspěšný. Ohlédnutí za uplynulými dvanácti měsíci nemohu začít jinak než připomenutím smutné události předvánočních dnů, smrti Václava Havla, který se celým svým životem i svými třinácti lety ve funkci prezidenta republiky významným způsobem zasloužil o naši svobodu a demokracii. Promiň, že jsem se nezastavila. Zítra, ok? Dovolte, abych Vás z Pražského hradu v první den roku 2013 jako každoročně pozdravil a do nadcházejících dvanácti měsíců Vám popřál zdraví a štěstí v osobním životě a naší zemi politickou a ekonomickou stabilitu a tolik potřebnou svornost občanů.
Po celé uplynulé desetiletí jsem v tento den přicházel do své pracovny se zcela výjimečným pocitem.
Ondřej Buddeus (nar. 1984) absolvoval studium translatologie a skandinavistiky na FF UK, kde v současnosti studuje v doktorském stupni. V roce 2011 vydal sbírku textů 55 007 znaků včetně mezer (2011) a ve spolupráci s Alžbětou Skálovou a Martinou Kupsovou obrázkovou knížku pro dospělé Orangutan v zajetí má sklony k obezitě (2011). Překládá z němčiny a norštiny (Josef Winkler, Jan Erik Vold, Christian Futscher, Steffen Popp, Audun Mortensen ad.). Je šéfredaktorem časopisu pro současnou literaturu Psí víno, působí jako občasný editor a literární publicista. Za debut s názvem rorýsy (2009, vyšlo 2012) obdržel Ortenovu cenu.