Události na Ukrajině přehlušují prakticky cokoli, co se děje jinde ve východní Evropě. Oděsa se dostala v poslední době na titulní stránky novin kvůli tragédii z 2. května, kdy nejprve proruští aktivisté napadli pochod fotbalových fanoušků, kteří následně zlikvidovali jejich tábor a během boje podpálili budovu Domu odborů, kam se aktivisté schovali. Výsledkem bylo 48 mrtvých. Nový kyjevský týdeník Novoje vremja se ve vydání z 23. května v této souvislosti zaměřil na spojení fotbalových ultras prakticky všech ukrajinských fotbalových klubů na podporu jednoty Ukrajiny. „Poprvé v dějinách světového fotbalu uzavřely vzájemně se nenávidící skupiny ultras příměří a spojily se pod heslem Jednotná Ukrajina, aby zachránily svou vlast před občanským konfliktem.“ Představa, že v Doněcku na stadionu bude sektor Šachtaru křičet „Sláva Ukrajině“ a tribuna fanoušků Dynama Kyjev bude odpovídat „Hrdinům sláva“, byla před rokem zhola nemožná. Tyto kluby byly posledních patnáct let největšími nepřáteli. Obdobné rivality panovaly třeba mezi lugaňskou Zarjou a charkovským Metalistem. „Nyní fotbaloví chuligáni pomáhají chránit státní hranice, hlídkují v ulicích a sbírají humanitární pomoc armádě,“ končí článek optimisticky. Uvidíme, jak dlouho to vydrží.
Časopis Korrespondent se v čísle rovněž z 23. května věnuje otázce dodávek ruského plynu na Ukrajinu a dále do Evropské unie: „Naftogaz a Gazprom připomínají boxery připravené k souboji. Jenže zvítězit beze ztrát se nepodaří ani jednomu a výhody možného kompromisu jsou příliš významné, než abychom mohli vyloučit možnost mírového řešení.“ Ukrajinský Naftogaz a ruský Gazprom nejspíše směřují k arbitráži, protože Ukrajina nemůže, zejména v podmínkách krize, platit nejvyšší cenu za plyn v Evropě. Kromě toho Ukrajina žádá kompenzaci za společnost Černomorněftěgaz, kterou Rusko zabavilo během anexe Krymu. Autor článku dále optimisticky tvrdí, že pokud by Gazprom uzavřel kohoutky od 1. června, jak Moskva vyhrožuje, nic se nestane, protože spotřeba bude pokryta vlastní těžbou a reverzními dodávkami přes Polsko a Slovensko. „Hrozí reputační ztráty v případě přerušení dodávek do zemí Evropské unie, o čemž neustále hovoří Gazprom, ale nejsou pro to objektivní důvody. Zkušenost z roku 2009 ukazuje, že Evropa se umí poučit z toho, co se stalo, a chovat se podle toho. Evropané se aktivně účastní rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem.“ (Je však třeba podotknout, že zatím neúspěšně.) „Každopádně výhody ze spolupráce jsou větší než výhody z vítězství v další ‚plynové válce‘, protože stejně bude nutné se nakonec domluvit,“ dovozuje autor v závěru textu.
Sedmnácté číslo časopisu Vesti Reporter z 25. května se věnovalo bojům okolo Slavjansku v doněcké oblasti. Asi nejzajímavější částí tématu jsou příspěvky obyvatel, které redakce vyzvala, aby popsali svůj každodenní život. „Žijeme na sídlišti. Hned za námi je kontrolní stanoviště u konzervárny, které neustále přechází z jedněch rukou do druhých. Podle vlajek rozeznáváme, kdo tam zrovna je. Ale lidé si zvykli. Když je pěkné počasí, na hřištích jsou maminky s dětmi. Tam v dálce se střílí, a ony se o to vůbec nestarají. Až když začne střílet těžké dělostřelectvo, jsou domů,“ píše penzista Vladimir Serafimovič ze Slavjansku. „Obchody fungují. Bylo několik vln paniky, lidé skupovali mouku, kroupy. Teď ale je chleba, kroupy i cukr. Whisky a vodky je, co hrdlo ráčí. Ale po šesté hodině už se alkohol nesmí prodávat. V místní televizi ukazovali, jak v jednom stánku zkoušeli prodávat v noci vodku. Přijela domobrana a prostě jim to vylila.“