Před rokem byl v procesu s Georgem Zimmermanem, souzeným za zastřelení neozbrojeného černého mladíka Trayvona Martina, vynesen rozsudek zprošťující obviněného obžaloby (viz A2 č. 16/2013). Nyní Spojené státy zažívají další nepokoje, opět související se smrtí mladého muže černé pleti.
Veřejné mínění ve Spojených státech amerických rozjitřila 17. července smrt Erika Garnera, neozbrojeného Afroameričana, který v New Yorku dostal při zatýkání infarkt. Že nepřežil, šlo stejně tak na vrub jeho špatného zdraví, jako nesmyslné brutality policejní procedury. Skutečný otřes přišel ale o tři týdny později, když byl ve Fergusonu, předměstí St. Louis ve státě Missouri, zabit Michael Brown. Neozbrojený osmnáctiletý Afroameričan, který nikdy dříve neměl problémy se zákonem, byl po banální potyčce zastřelen bílým policistou Darrenem Wilsonem.
Zastavit a zastřelit
Podle místní policie byl Brown podezřelý z krádeže, podle missourijských zákonů dokonce z loupeže, protože došlo ke strkanici s prodavačem v obchodě, kde Brown, doprovázený dalším mladíkem Dorianem Johnsonem, odcizil krabici doutníků. To dokazuje záznam z bezpečnostní kamery obchodu, který policie poskytla médiím několik dnů po incidentu. Vše se odehrálo jen pár minut před osudnou střelbou, nicméně ke kontaktu mezi Brownem a policistou Wilsonem došlo i podle prvního vyjádření policie bez souvislosti s krádeží.
Brown s Johnsonem krátce před polednem 9. srpna v místním obchodě ukradli zmíněnou krabici doutníků. O pár minut později šli prostředkem silnice k domu Brownovy babičky, Wilson přijel v policejním autě těsně k nim a vykázal je na chodník. Mladíci se s ním pustili do hádky a policista se následně pokusil Browna zadržet a vtáhnout do vozu. Brown se však ubránil a utekl. Wilson ho pronásledoval a střílel. Po prvních výstřelech se Brown podle Johnsona a dvou dalších svědků zastavil s rukama nad hlavou. Wilson přesto ještě několikrát vystřelil. Brown, zasažený několika výstřely, zemřel asi jedenáct metrů od policejního vozu. Pitva prokázala, že byl střelen čtyřikrát do pravé paže a dvakrát do hlavy. Incident se odehrál během necelých tří minut.
Jen pojďte…
Nepochopitelnost Wilsonovy kovbojské střelby a nesmyslnost smrti mladého muže, označené jeho rodinou za „popravu“, vyvolaly už následujícího dne protestní demonstrace. Hněv a frustrace černé komunity – dlouhodobě trpící rasovým hlediskem policie, nadto v oblasti, kde je přes převahu černého obyvatelstva většina policistů bílých – vcelku logicky vyústily v nepokoje, vandalismus a rabování. Ty patří ke konstantním projevům zklamání a nespokojenosti v chudých černých čtvrtích od vraždy Martina Luthera Kinga přes brutální zmlácení Rodneyho Kinga až k loňskému soudu se Zimmermanem.
Ačkoli byla většina protestů nenásilná, policie na rabování reagovala použitím slzného plynu, gumových projektilů a psů. Vzhledem k tomu, že protesty byly reakcí na policejní násilí, podobný přístup situaci nijak neutišil a nepokoje naopak v následujících dnech eskalovaly. Došlo k masivnímu nasazení militarizovaných policejních jednotek SWAT a ulice se staly prakticky válečnou zónou. Policie zatýkala nejen protestující, ale dokonce i novináře. Na videozáznamu na stránkách nezávislé digitální stanice KARG Argus Radio je vidět policii, jak střílí slzný plyn mezi obytné domy a zakazuje novinářům natáčet. CNN zase zachytila policistu vykřikujícího na skupinu protestujících: „Jen pojďte, vy zkurvený zvířata, jen pojďte!“ V důsledku přetrvávajících násilností vyhlásil 16. srpna missourijský guvernér Jay Nixon ve Fergusonu výjimečný stav a zákaz vycházení od půlnoci do páté ranní. Zároveň se plánovalo stažení militarizované policie a neměl se již používat slzný plyn, což dle mnohých jen vyhrocovalo situaci. Situace však zůstala stejná i následující ráno. Jeden člověk byl postřelen a sedm dalších zatčeno.
Uklidnění celé situace prokázal medvědí službu i fergusonský policejní náčelník Tom Jackson. Během první tiskové konference tvrdil, že Brown byl podezřelý z loupeže, o několik hodin později souvislost mezi krádeží a incidentem popřel, následně se však právě na podezření z této krádeže snažil postavit motivaci Wilsonova jednání. Podobný účinek mělo i vypuštění videozáznamu z obchodu, v němž Brown kradl, do médií. Ptoti tomu se kriticky ohradil i guvernér Nixon v rozhovoru pro CBS a velmi případně to označil za snahu odvést pozornost od selhání policejních složek a diskreditovat oběť střelby.
Americká tradice
Na rozdíl od případu Trayvona Martina, kde lze mluvit o selhání občana, který se neměl plést do policejní práce, a kde selhání státních aparátů bylo sekundární a spočívalo v diskutabilním zproštění viny, případ Michaela Browna navazuje na chmurnou americkou tradici policejní brutality vůči Afroameričanům. Bez ohledu na průběh celého incidentu, který snad blíže odhalí vyšetřování a soud, rozhodně nešlo o případ legálního použití zbraně. Není se co divit, že Brownova smrt překročila rozměr lokální události. Na tom se ostatně bezpochyby podepsaly i protestní akce. Bylo otevřeno vyšetřování FBI ohledně možného porušení občanských práv a Brownově rodině vyjádřil soustrast prezident Barack Obama. Ten se také kriticky vyjádřil na adresu policie rozhánějící pokojné účastníky protestů a šikanující či zatýkající novináře.
A právě v tom spočívá skutečné selhání policejního aparátu. Místo aby se co nejrychleji a naprosto transparentně přikročilo k nestrannému vyšetřování smrti postřeleného, policejní náčelník se snažil situaci tušovat a manipulovat veřejným míněním v neprospěch oběti. Navíc nezvládl adekvátně reagovat na protesty.
Nasazení militarizované policie, slzného plynu a gumových projektilů, které z ulic Fergusonu udělaly válečnou zónu, je vzhledem ke kontextu nejen důkazem necitlivosti, ale i neschopnosti a nekompetence. V tomto smyslu se ostatně vyjádřilo i několik členů Kongresu, bez ohledu na stranickou příslušnost. Tragédie mohla být prostě selháním jednoho policisty, ale reakce na ni jen posílila už tak přítomný dojem, že jde o nepřátelství a zaujatost celého policejního aparátu.
Autor je publicista.