eskA2látor 3

I když by se mohlo zdát, že je dnes poezie každému ukradená, z dění posledních dní je jasné, že nic není ztraceno a obyčejní lidé dokážou solidárně nabídnout verš básníkovi, který se ocitl v nesnázích. Počátkem ledna přišla kulturním činitelům zoufalá tisková zpráva, která nastínila malé literární neštěstí: „Dne 6. 1. 2014 v rychlíku 838 z Ostravy do Brna ztratil Petr Hruška při vystupování na hlavním nádraží v Brně dva sešity formátu A5, plné rukopisů. Jeden má desky černé s červenou ořízkou, na obálce druhého je fotografie smutného psa. Sešity obsahují poznámky, náčrty básní a záznamy, které tvoří soubor pro další díl projektu Jedna věta v Edici Revolver Revue.“ Základem vydávaných děl je zaznamenávat si každodenně po celý rok jednu větu. Kulturní veřejnost pochopila, že ony dva sešity už zřejmě leží na některé z brněnských skládek, a vzala iniciativu do svých rukou. Vznikly hned dvě facebookové stránky nabádající k tomu, aby dobrodinci poslali básníkovi náhradou vlastní sentence. Během pouhých dvou dnů byl úkol splněn a počty stále utěšeně rostou. Básník bude mít z čeho vybírat – od strohého „Pečené kaštany velké jak bradavky“ přes jadrné „Ja by som tých buzerantov strieľal ako škodnú“ až po báseň „Někde jsem to jako nechal a nikdo už neví/ že je to jen reklama na Revolver Reví“.