Snímek Zmizelá, který americký režisér David Fincher natočil podle románu Gillian Flynnové, se vrací k jeho oblíbenému tématu asociálních outsiderů vpletených do komplexních sociálních a mediálních sítí dnešního světa.
Zaujetí outsidery je Davidu Fincherovi vlastní. Především v jeho novějších filmech se protagonisty stávají lidé s natolik okrajovým chápáním reality, že bezvýhradné ztotožnění se s nimi je takřka nemožné. Fincher své oblíbené vyvrhele ovšem nezkoumá ve vakuu, ale zasazuje je do složité sítě vztahů se zřetelnou vazbou na většinovou, médii prostoupenou společnost. Když například Zuckerberg se Saverinem v The Social Network (2010) zprovozňují Facebook a mění tím způsob komunikace obrovské skupiny lidí, musí se oba zároveň potýkat se svou vlastní mediální image, která zpětně ohrožuje jejich podnikání. Nový snímek Zmizelá pak ve svých hrátkách se smyšlenými, uměle zkonstruovanými obrazy představuje zatím nejkomplexnější Fincherův počin.
Manželství a přetvářky
Mnohovrstevnatost Zmizelé z velké části vychází ze stejnojmenné knižní předlohy, bestselleru spisovatelky Gillian Flynnové, který se některými aktuálními tématy souvisejícími se strašákem ekonomické krize zabývá ještě důkladněji. Protože román v jádru pojednává o instituci manželství a přetvářkách, které ji pomáhají udržet, mohlo by se zdát, že Fincher tentokrát nechává asociální outsidery stranou a soustředí se na obecnější problémy. Pod zdánlivě uhlazeným povrchem normality se ale ve Zmizelé objevují ještě mnohem zrůdnější lidská monstra, než jakými by kdy mohli být bezohledný nerd Zuckerberg nebo autistická hackerka Lisbeth Salanderová z Mužů, kteří nenávidí ženy (The Girl with the Dragon Tatoo, 2011).
Výchozí situace, známá už z upoutávek na film, je jasná: Nick Dunne je podezřelý z vraždy své manželky Amy, která se z domu vytratila neznámo kam. Podezření se stupňuje nejen proto, že policie nachází další a další důkazy svědčící o Nickově vině, ale také vlivem médií, která nemilosrdně analyzují manželovo neohrabané vystupování na veřejnosti. Horší film by se na tomto místě zastavil a spokojil se s obžalobou médií, která si z nabízených možností zvolí vždy tu jednodušší a pranýřují toho, kdo má v dané situaci větší moc (v tomto případě muž). Vtip Zmizelé je ovšem v tom, že tato účelově přibarvená událost, která plní nejen televizní zpravodajské relace, ale také různé feministické diskusní pořady, ve skutečnosti bledne ve srovnání s mnohem děsivější realitou. Za účelově sestrojeným mediálním obrazem se totiž neskrývá jakási utlačovaná, nevyslyšená „pravda“, nýbrž další, ještě důmyslnější konstrukt.
Misogynní dílo?
Tímto konstruktem je zejména Amy, která je podstatnou část filmu přítomná pouze prostřednictvím svých deníkových zápisků a Nickových výpovědí. Jak se navíc dozvídáme, hrdinčin život od dětství doprovázelo jeho paralelní fikční zpracování v podobě populární knižní série, psané její matkou. Žádná jiná fincherovská postava neměla tak blízko k Tyleru Durdenovi z Klubu rváčů (Fight Club, 1999). Ne snad z toho důvodu, že by Amy byla zcela imaginárním výplodem fantazie, ale proto, že spíše než reálně existující bytost připomíná do krajnosti dovedené ztělesnění konkrétních společenských představ a frustrací. Někteří zahraniční publicisté proto tvrdí, že Zmizelá je misogynním dílem. Film si, stejně jako kniha, dává velký pozor, aby Amy neukazoval jako typickou ženskou představitelku, ale spíše jako výsledek vnějších vlivů. Polidšťující funkci tu naopak zastávají vedlejší figury: policistka Rhonda nebo Nickova sestra Margo. Mužské postavy se pak sice mohou jevit jako politováníhodné oběti, ale ke svému osudu samy přispívají. Jejich manipulace jsou pouze o něco méně viditelné, protože se obvykle skrývají za fasádu ochranitelského, ve skutečnosti však majetnického a sobeckého jednání.
Komplikovanou změť zákulisních her a vnějškových mystifikací rozplétá Zmizelá přehledně a se smyslem pro precizní načasování. Nevyhýbá se u toho ani mírné doslovnosti, se kterou vedle sebe staví jednotlivé roviny přetvářky a mediální reprezentace. Tím si však Fincher současně pojišťuje, že se nebude opakovat případ Klubu rváčů, který tehdy řada diváků vzala vážně, nikoli jako tvůrci zamýšlenou satiru na postpubertální protisystémové výboje.
Autor je filmový publicista.
Zmizelá (Gone Girl). USA, 2014, 149 minut. Režie David Fincher, scénář Gillian Flynnová, kamera Jeff Cronenweth, střih Kirk Baxter, hudba Trent Reznor, Atticus Ross, hrají Ben Affleck, Rosamund Pikeová, Neil Patrick Harris ad. Premiéra v ČR 2. 10. 2014.