Cesty formana Šejtročka, Kubula a Kuba Kubikula, Rumcajs, komiksy z Ábíčka, mayovky, Tarzan z rodu Opů, Černý korzár, Rychlé šípy, Batličkovy povídky, Hobit s Šalamounovými ilustracemi… Legendy mého dětství, knihy a časopisy pročtené skrznaskrz, z nichž si po desetiletích pamatuju víc než z posledního Rudiše, kterého jsem četl před půl rokem. Dětská literatura je v současnosti na okraji zájmu médií, kritiky i akademiků. První knihy, s nimiž se v životě setkáváme, pro nás nicméně mají zásadní význam. Formují nejen budoucí vztah k literatuře a vůbec k umění, ale ovlivňují i vnímání a poznávání světa. Je proto opravdu škoda, že v dnešní době děti často dostanou namísto knihy do ruky mobil nebo tablet – říká to aspoň nakladatelka dětské literatury Ivana Pecháčková. Ale i když ubývá nejmladších čtenářů, dětská literatura ztracená není. Pořád existuje dost osvícených rodičů, kteří se nebojí experimentovat a kromě Astrid Lindgrenové svým potomkům pořizují také kvalitní knihy z malých vydavatelství. Podle nakladatele, grafika a ilustrátora Juraje Horvátha je na tom česká knižní produkce pro děti dokonce velmi dobře a autorské knize předpovídá skvělou budoucnost. Možná, že častý styk s dětskou četbou vede k optimismu. Pokud jste kvůli obálce tentokrát Ádvojku v knihkupectví hledali o něco déle, může za to hostující grafický designér Petr Babák.
Příbuzné články
editorial
Podle spisovatele Davida Fostera Wallace bychom se pravděpodobně nacházeli v roce sponzorovaném výhodnými hypotékami na míru, exekutorskými úřady nebo extra savými inkontinenčními plenami...
editorial
V třetím bodu koaliční smlouvy současné vlády se mluví o potravinové soběstačnosti naší země i o podpoře lokálních producentů. Zní to pěkně, ale asi by bylo naivní očekávat nějaká skutečná řešení od vlády...
editorial
Slovenská literatura je i po téměř čtvrtstoletí od rozdělení Československa s tou českou stále spjata dost těsně. Bohužel ale jednostranně. Češi téměř slovensky nečtou...