Ruským médiím v posledních týdnech jednoznačně dominovaly události na Ukrajině a následný vstup ruských vojsk na Krym. Server Gazeta.ru publikoval 19. února, ještě před počátkem pádu Viktora Janukovyče, článek předního zahraničněpolitického komentátora nové generace Fjodora Lukjanova, který je dnes výkonným ředitelem vlivné Rady pro vnější a obranou politiku. Lukjanov argumentuje, že ukrajinská společnost je příliš různorodá, aby mohla sama rozhodovat o strategickém směřování země. Pokud by se Ukrajina měla rozhodnout mezi Evropskou unií a Celním svazem vedeným Ruskem, pak se nutně musí rozpadnout. Lavírování mezi Moskvou a Bruselem by navíc vedlo k naprosté degradaci politických elit země. „Ideální scénář by byl, kdyby se Rusko a Evropská unie domluvily na neformálním protektorátu, garantujícím zachování Ukrajiny v jejích současných hranicích a beroucím na sebe odpovědnost, kterou na sebe není schopna vzít současná ukrajinská elita. Ale, bohužel, nejpravděpodobnější je jiný scénář: Rusko a Západ se budou navzájem obviňovat z vyostření ukrajinské krize a začnou soupeřit, podporovat antagonistické strany a prohlubovat rozkol.“
Uljana Skojbeda, dvorní komentátorka deníku Komsomolskaja pravda, napsala pro tento list článek, ve kterém tvrdila, že polovina charkovských fotbalových fanoušků na zápasech hajluje a křičí: „Rudolf Hess, Hitlerjugend, SS!“ Každý, kdo někdy byl v tomto veskrze ruskojazyčném městě, si jistě dovede představit, co by se stalo s pravicí člověka, který by ji zvedl k nacistickému pozdravu. Stejný deník ovšem 2. března publikoval také zajímavý text legendy sovětské zahraniční žurnalistiky Georgije Bovta. Tento doyen mezinárodních komentátorů nejdříve hovoří o politice dvojitých standardů vůči Rusku, pak se ale vrací k meritu věci. Podle něj je nejdůležitější zabránit rozrůstání konfliktu do dalších oblastí Ukrajiny. „V zájmu Ruska je udržet východní, prorusky naladěné regiony uvnitř Ukrajiny. Aby vyvažovaly nálady západní Ukrajiny a nenechaly zemi změnit v otevřeně protiruský stát. Zvětšení autonomie Krymu ještě neznamená odtržení Krymu od Ukrajiny, ale dává Rusku další trumf při obraně zájmů ruskojazyčného obyvatelstva.“
Velmi zajímavý článek, který se snažil pochopit motivaci Kremlu, publikoval 4. března deník Vedomosti. „Většina analytiků se mýlila při hodnocení Vladimira Putina a podlehla falešné představě o údajné myšlenkové prázdnotě Kremlu. Tradičně se nezpochybňuje, že specifikum postsovětských režimů spočívá v absenci ideologie a sebeobohacování elit. Ale útok na Ukrajinu ukázal, že názory našeho prezidenta se výrazně vyvinuly.“ Autorka článku, socioložka Marija Sněgovaja, upozorňuje na knihy, které jsou považovány za povinnou četbu kremelské elity. V zásadě konvenují se známou tezí Samuela Huntingtona o střetu civilizací, ale Kreml dává přednost vlastním autorům, často z přelomu 19. a 20. století. K posledním Vánocům dostali všichni gubernátoři a členové vedení Jednotného Ruska dárkový balíček s díly Nikolaje Berďajeva, Vladimira Solovjova a Ivana Iljina. Tyto filosofy spojuje to, že se hodně zaobírali geopolitickým postavením Ruska a jeho úkolem bránit „skutečnou pravoslavnou civilizaci“ proti agresivním tlakům ze Západu. „Nejvíce ale šokuje obsah knihy Michaila Jurjeva Třetí impérium s podtitulem Rusko, jaké by mělo být, která vyšla v roce 2006. Údajně ji četl i Putin a další jeho spolupracovníci. Je to utopie odehrávající se v roce 2054, kdy na zemi zůstalo jen pět státůcivilizací. Jedním z nich je i Rusko – Třetí impérium. Budování impéria zahájil Vladimir II. Obroditel, který dokázal obnovit imperiální Rusko a sjednotit ruské země. Stát je založen na státním korporativismu, hospodářském protekcionismu, likvidaci oligarchie, zničení prozápadních vlivových agentů a tak podobně.“ Připojování zemí začíná z výbuchu na Ukrajině poté, co obyvatelé jejího jihu a východu, odmítající „oranžovou“ vládu v Kyjevě, požádali o ruskou pomoc. Moskva vyšle vojska, NATO také, a rozdělí si Ukrajinu napůl. Pak následuje Abcházie a Jižní Osetie, poté Podněstří. Další na řadě jsou Kazachstán a Turkmenistán. „Jakkoli hrozné jsou dnešní události, ještě hroznější je pochopení, že je to naplňování promyšleného plánu. Kreml má ideologii. Ideologii ignorance, založenou na mechanickém převzetí myšlenek starých sto let bez adaptace na současnou realitu. Taková ideologie je ještě horší než absence ideologie. Střet civilizací podle všeho právě začal,“ uzavírá Sněgovaja svůj text.