Nedotknutelní zabijáci

V roce 2012 organizace Malcolm X Grassroots Movement uveřejnila každoroční zprávu, která dokumentuje mimosoudní popravy Afroameričanů lidmi placenými – případně chráněnými – vládou USA. Zpráva nazvaná Operation Ghetto Storm (Operace Bouře v ghettu) odhalila, že každých osmadvacet hodin je ve Spojených státech zabit muž, žena nebo dítě patřící k afroamerické menšině.

Dlouhodobá policejní šikana

Smrt pětadvacetiletého Freddieho Graye, kterou afroamerická komunita považuje za jeden z dalších policejních lynčů, minulý týden vyvolala protesty napříč Spojenými státy a ve finále i rioty v Baltimoru, kde se incident odehrál. Podle lékařské zprávy, kterou veřejnosti tlumočil právník rodiny oběti Billy Murphy, měl Gray rozdrcený hrtan a „páteř z osmdesáti procent odtrženou od krku“. Policejní kamera nainstalovaná přímo nad místem činu údajně zrovna nefungovala. Fungovaly ale mobily kolemjdoucích a před několika dny byl zveřejněn záznam ze soukromé CCTV kamery, který odhalil, že policejní dodávka udělala zastávku, již policisté zamlčeli. Na jednom z videí svědků Gray křičí bolestí, když ho policisté táhnou do dodávky. Vypadá to, že má zlomenou nohu, na což policisty upozorňuje jedna ze svědkyň. Další svědci popsali baltimorskému nezávislému zpravodajství The Real News Network situaci, kdy jeden z policistů skočil s předsunutým kolenem Grayovi na záda – od té chvíle bylo tělo mladého Afroameričana údajně bezvládné. Nicméně vyšetřující lékařská zpráva naznačuje, že k fatálnímu zranění páteře mělo dojít uvnitř dodávky nárazem na tvrdý předmět.

Mluvčí baltimorských policejních odborů Michael Davey Grayovo zatýkání popsal slovy: „Víte přece, co tihle zločinci dělají. Musí se vláčet, protože nechtějí chodit.“ Podle Billyho Murphyho je policejní brutalita v Baltimoru dlouhodobý problém. „Není dokonce neobvyklé povýšit policistu poté, co byl shledán vinným v případu policejní brutality,“ prohlásil advokát. Podobný pohled na dlouhodobou praxi baltimorské policie má i Dominique Stevensonová, která na webu Democracy Now! vysvětluje, proč se účastnila protestů: „V Baltimoru máme nejvíce uvězněných lidí v Marylandu.“ Tato skutečnost má podle ní přímou souvislost s agresivním chováním policie. „Mluvili jsme s mnoha mladými muži. Samozřejmě, v té komunitě je kriminalita. Není tam práce, není tam ekonomický rozvoj, ale dalším tématem je tu policejní šikana. Domýšlíme si, co se Grayovi asi stalo v minulosti, když ho pouhý oční kontakt s těmito policisty přiměl utíkat.“ Stevensonová dále znovu zdůrazňuje souvislost mezi rasovou profilací policejních zásahů a faktem, že osmdesát procent vězňů v marylandských věznicích jsou Afroameričané, ačkoli tvoří pouhých dvacet osm procent populace státu.

Eddie Conway, bývalý člen Černých panterů, kterého Maryland věznil čtyřicet čtyři let za vraždu, již nespáchal, a jenž dnes pracuje pro The Real News Network v Baltimoru, policejní praxi popisuje slovy: „Obyvatelé této oblasti jsou zatýkáni i za to, že sedí na zápraží vlastních domů.“ Lidé říkají, že taková šikana vede v komunitě k verbálnímu i fyzickému odporu a výsledkem je zatýkání. Conway dále upozorňuje na to, že policie zatýká i děti ve věku mezi desátým a třináctým rokem. Ti mají pak policejní záznam a dostávají se do vězeňského systému. A takto vzniká oblast s „vysokou kriminalitou“, dodává Conway. Podobná situace nastala i před nočními rioty minulé pondělí, po nichž následoval týdenní zákaz vycházení a vyhlášení mimořádného stavu. The Real News Network s odvoláním na zprávu z anonymního zdroje o seznamech zatčených teenagerů ve věku čtrnáct až patnáct let během dvou týdnů po Grayově smrti uvádí, že policie se zaměřila na školáky, které zatýkala rovnou u škol. Policisté jim nakazovali, aby nastoupili do školních autobusů a jeli domů. Když se z principu odmítli podřídit, zatkli je za potulku.

Ze školy rovnou do vězení?

Bývalý prezident Městské rady Baltimoru Lawrence Bell na Democracy Now! uvedl, že vše se zhoršilo po roce 2000, kdy bývalý starosta Baltimoru Martin O’Malley zavedl politiku takzvané nulové tolerance, známou po celých Spojených státech. Na ulicích tento program vede k zatýkání za přestupky a ve školách zase ke kriminalizaci studentů z naprosto absurdních důvodů. Studie Centra pro národní vzdělávací politiku v roce 2011 zjistila, že politika „nulové tolerance“ rapidně zvyšuje kriminalizaci dětí už ve školách. A to například za nedostatečnou docházku, nošení nepovoleného oblečení, používání mobilního telefonu, čmárání po lavici a další podobně „těžké“ přestupky. Tato politika vytvořila institucionální vzorec, podle něhož jsou studenti vytlačováni ze školského systému rovnou do systému trestní justice. V situaci ekonomické deprese vláda investovala více financí do staveb nových věznic než do vytváření pracovních míst v těchto komunitách, připomíná Bell. Freddie Gray dostal od policistů smrtelný výprask, protože si dovolil utíkat poté, co se jeho oči setkaly se zrakem policisty. Bell vznáší otázku, kde a jakým výcvikem policisté procházejí, že získávají takovou mentalitu?

Vedle rasistické historie USA, která evidentně neskončila, je třeba zmínit školení u bezpečnostních složek přední světové okupační mocnosti, státu Izrael, kam důstojníci (nejen) baltimorské policie začali pravidelně dojíždět. V září 2009 během túry po Izraeli se baltimorští strážci zákona setkali se svými protějšky, aby „si vyměnili informace spojené s nejlepšími praktikami a posledním pokrokem v oblasti bezpečnosti a protiteroristických strategií“, uvádí sponzor tohoto výletu, Project Interchange (Projekt vnitřní výměny). Jinou „exkurzi“ zorganizoval neokonzervativní židovský institut JINSA (Jewish Institute for National Security Affairs), zaměřený na bezpečnost. Toto setkání „započalo proces sdílení ‚probraných lekcí‘ v Izraeli mezi místními složkami a jejich kolegy, strážci zákona ve Spojených státech,“ cituje z webu JINSA publicista a blogger Max Blumenthal v jednom ze svých posledních článků.

Čekání na změnu

V Marylandu žije necelých šest milionů obyvatel, z toho v Baltimoru zhruba 622 tisíc. Zpráva nestátní neziskové organizace American Civil Liberties Union (ACLU), která se od roku 1920 v USA zasazuje o dodržování práv a svobod, zjistila, že počet lidí zabitých policií v tomto malém státě rapidně stoupá. Mezi lety 2010 a 2014 tu po střetu s policií zemřelo 109 lidí. Sedmdesát procent z nich patřilo k afroamerické menšině a čtyřicet procent z nich u sebe nemělo zbraň. Za stejné období byli v celém Marylandu zabiti čtyři policisté. Rekord v počtu usmrcených obyvatel drží město Baltimore, kde strážci zákona zabili 31 lidí. V samotném Baltimoru policie také zaplatila 5,7 milionu dolarů lidem, kteří ji žalovali za to, že byli bezdůvodně brutálně zmláceni. Jen ve dvou ze zmíněných 109 případů byli policisté obviněni ze zločinu.

ACLU upozorňuje na to, že v Marylandu ne­existuje povinnost tyto případy zaznamenávat do státního registru. Případů je tedy s největší pravděpodobností mnohem více, než se ACLU podařilo zjistit. Minulý pátek státní zástupkyně Marilyn Mosbyová oznámila, že šest policistů, kteří se účastnili zatýkání Graye, půjde před soud s obviněním ze zabití. To ovšem ještě neznamená, že policisté budou odsouzeni ani že se něco změní, jak ukazuje loňský policejní lynč v New Yorku. Afroameričana Erica Garnera policista uškrtil v kravatě za asistence dalších čtyř kolegů. Ačkoli byl tento čin státní lékařskou kanceláří také označen za zabití, a dokonce existuje i detailní videozáznam celého incidentu, velká porota nakonec policisty zprostila viny.

Autorka je publicistka a aktivistka sociálních hnutí.