Na letošním předávání Eisnerových cen překvapivě měly největší úspěch komiksy určené dospívajícím dívkám. Tento žánr je plný fantastických příběhů i každodenních holčičích problémů. A rozhodně to není jen oddychové čtivo.
Úspěch marvelovských příběhů z počátku šedesátých let bývá historiky komiksu vysvětlován různě. Pokaždé je ale jako jeden z důvodů ohlasu nových hrdinů Stana Leeho, Jacka Kirbyho či Stevea Ditka uváděna skutečnost, že tou dobou čerstvě rebrandované vydavatelství Marvel jako první dokázalo využít konceptu „hrdinů odvedle“ – supehrdinských gerojů, disponujících sice nadlidskými schopnostmi, ale zároveň trpících všednodenními problémy. Zejména středoškolák Peter Parker alias Spider-Man se svými neurózami, pochybnostmi o sobě samém a ne zrovna idylickým partnerským životem umožnil nejednomu americkému teenagerovi zahlédnout v některém z bodů křížení pavučiny i sebe sama. Jen na holky to příliš nezabíralo.
Porazit matadory
Americký mainstreamový komiks dívčí a ženské čtenářstvo oslovovat neuměl, snad nenabízel dostatečně silné vzory k projekci, protože příliš stavěl na maskulinních stereotypech. Naopak romantické komiksové sešity se v masovém měřítku naposledy dařilo prodávat v padesátých letech. Od té doby většina podobných pokusů – a že jich bylo! – končila nezdarem. Manažeři velkých komiksových stájí dokonce čas od času v neochotě připustit vlastní neschopnost prohlašovali, že dívčí komiksové čtenářstvo „prostě neexistuje“. Jenže pak přišla manga a podobné genderové generalizace vzaly za své. Nadějný a rychlý vývoj v posledních několika letech budí dojem, že angloamerický komiks snad nakonec – inspirován Dálným východem – přece jen našel správnou cestu.
Na sandiegském ComicConu už komiksy dávno nehrají hlavní roli, pozornost návštěvníků i médií již řadu let strhávají spíše novinky filmové a televizní. Letošní, v pořadí už osmačtyřicátý ročník tak nepřekvapivě opanovaly především chystané sedmé Hvězdné války. Přesto ale nejen angloamerická komiksová komunita červencovou událost vždy vyhlíží s napětím: vyhlašují se zde totiž Eisnerovy ceny, jež platí za vůbec nejprestižnější světové komiksové ocenění. Letošní výsledky přitom rozhodně překvapily: sošky ve tvaru glóbů totiž tentokrát hojně získávaly projekty spadající do kategorie „young adult“ a cílící především na dívčí publikum. A nešlo jen o specializovanější kategorie druhé až třetí důležitosti, „holčičím“ mládežnickým komiksům a jejich tvůrkyním se podařilo opanovat i tak ostře sledované kategorie, jako jsou „nejlepší nová série“ – zde vyhrál komiks Lumberjanes Shannon Wattersové, Grace Ellisové, Noelle Stevensonové a Brooke A. Allenové – a „nejlepší autor scénáře i kresby“. V této vrcholně „auteurské“ kategorii zvítězila Raina Telgemeierová s komiksovou knihou Sisters, a porazila tak Charlese Burnse (známého u nás například Černou dírou), Stana Sakaie (Usagi Yojimbo) i Richarda McGuirea (Here).
Dívky a monstra
Jaké že tedy jsou ty nové komiksy? Chytré, zábavné, místy mile naivní, ale přitom lehce parodické, v kresbě suverénní, hravé a nestrnulé. A především se strhujícím dějem, který se nebojí fantastických propriet, ale v jádru zůstává pevně zakotvený v každodenních problémech dospívání. Hilda Luka Pearsona možná žije v sousedství trollů a jiných magických bytostí, především ji ale zajímá, kde najít přátele a jak získat své vlastní místo ve světě. Tři autobiografické komiksové romány Reiny Telgemeierové Smile, Sisters (k vydání chystá nakladatelství Paseka) a Drama (česky vydává nakladatelství CooBoo) vyprávějí o tom, jaké to je, žít s rovnátky a nesnesitelným sourozencem. Aktuální hit Lumberjanes je situován do prostředí dívčího letního tábora, a jak už to tak na táborech bývá, dojde na nejrůznější hry, zkoušky dovedností, nesmělé romance, strašidelné historky u táboráku – a ovšem k tomu ještě na antická božstva, stařenky transformující se v medvědice či pravěká monstra. Dívčí protagonistky jsou tu aktivními hrdinkami, nikoli pasivními či hysterickými objekty k záchraně, záboru nebo zbožňování.
I když se jedná o komiksy pro děti a mládež, výchova je tu přítomná jen jaksi mimochodem. Ozvuky této změny konečně zaznívají i v mainstreamovém žánru superhrdinském: nová Ms. Marvel je muslimská teenagerka, omlazení a tematické odlehčení potkalo také Batgirl a trochu světla do temného Gothamu přináší i hravá série ze školního prostředí Gotham Academy.
Bude zajímavé sledovat, jak se tento trend projeví u nás: místní nakladatelé dětské a mládežnické prózy dokázali na nástup kategorie „young adult“ zareagovat a specializace na dívčí čtenářstvo se stala mantrou nejednoho redakčního pracovníka. Bohužel česká komiksová scéna, jež svůj pohled na moderní zahraniční komiks historicky ustavovala za pomoci trochu zkreslující optiky „zábavného násilí“, zatím chytrému komiksu (nejen) pro holky nepřekvapivě spíše odolává. Ke škodě nás všech.
Autor je bohemista.