Web agentury Nová Čína obsahuje rubriku Zahraniční Číňané, která se věnuje mimo jiné úspěchům čínských expatů. V článku z poloviny července se dozvídáme o čínských trojčatech z americké rodiny Čou, která obdržela po vynikajícím studiu na střední škole stipendium na americké univerzitě. Článek popisující jejich cestu za úspěchem je jako vytržený z knihy o čínském snu. „My tři jsme měli od malička jeden cíl: nenechat rodiče nést břemeno placení naší vysoké školy,“ shodují se sourozenci. „Všichni si myslí, že Asiaté jsou chytří od narození, ale my jsme museli opravdu i tvrdě dřít, abychom dosáhli dnešního úspěchu,“ říká Čchangšan Dylan. Trojčata nejsou plodem tygří výchovy svých rodičů, studovala z vlastní iniciativy. „Vždycky jsme byli extrémně soutěživí, a to ve všech ohledech. Nikdo nechtěl být tím nejhloupějším z trojice,“ svěřuje se Čchangš’ Brandon. Výsledkem jsou jejich pěkné pozice v žebříčcích nejúspěšnějších studentů a také samozřejmě spokojenost pyšných rodičů. „Vychovat je, to bylo strašně náročné. I když s nimi nikdy nebyly problémy, už jenom rozvážet je na všechny tréninky a účastnit se všech soutěží a zápasů bylo vyčerpávající fyzicky i psychicky,“ svěřuje se matka trojčat, „ale Číňané jsou tvrdý a přičinlivý národ.“ A sourozenci souhlasně dodávají: „Jsme pyšní na to, že jsme potomky svého lidu.“
Hodně prostoru čínská média věnují informacím spojeným s každoročními vlnami veder, která jsou nazývána „psí dny“. Hlavně jimi trpí velká města, kde teploměry nezřídka ukazují hodnoty blížící se čtyřiceti stupňům a někde dokonce i vyšší. Fotoseriály z přeplněných koupališť a pláží, kde se Číňané oblečení do záchranných vest snaží trochu zchladit a osvěžit, se už staly známými díky zahraničním médiím i v Česku. Agentura Nová Čína soubor takových fotografií přináší i letos. Vidíme orangutana, který objímá kostku ledu, když už ani stříkání z hadice nestačí. Jinde je zase batole posazené na fontánce, z níž dopadají kapky vody na rozpálený chodník a okamžitě se vypařují. Na další fotografii vidíme, že dýchací masky, které si někteří Asiaté nasazují při velkém znečištění, nejsou konečným výdobytkem ochrany zdraví. Nylonové kukly tělové barvy s otvory pro oči a ústa mají chránit před spálením obličeje a zejména v kombinaci s plavkami vypadají ještě o něco hrozivěji.
Pekingský deník přinesl 7. července znepokojivou zprávu z hlavního města provincie Liaoning. Z tamní obytné budovy se zničehonic zřítily balkony sedmého a šestého podlaží. „Jak si vybavuje paní Li, zrovna v obýváku sekala náplň do taštiček ťiaoc’, když tu náhle, ve dvě deset odpoledne, zaslechla slabé praskání směrem od balkonu. Šla se podívat a v kuchyni, ze které se na balkon vchází, zvuk znatelně zesílil, až se nakonec proměnil v příšerný rachot. Když paní Li došla k balkonu, už tam žádný nebyl!“ Po zřícení se ukázalo, že nejen chyběly ocelové nosníky, ale že balkony nebyly vyztuženy vůbec ničím, stejně jako celá budova. „Nikde žádná výztuž; kdyby balkony nespadly, vůbec bychom nevěděli, že celý dům jsou jenom cihly a cement,“ rozčileně vypráví jeden z obyvatelů. Teď se nikdo neodváží do budovy vstoupit a obyvatelům město zatím platí náhradní ubytování v hotelu. Ačkoli je budova poměrně nová (lidé se nastěhovali v roce 2002), nikdo neví, kdo je za stavbu odpovědný a kdo by měl stanout před soudem, případně které další stavby ještě po Číně neznámý stavitel vybudoval. „Víme jen, že chlapík z vedení stavební společnosti se jmenoval Chuang, jméno společnosti už nikdo nezná, jenom si pamatujeme, že nějaký člověk tady vybíral poplatek, měsíčně devět juanů od každého,“ říká jeden z obyvatelů rozpadajícího se domu.
Podle nedávného článku na webu Lidového deníku se v Číně zvýšila výroba automobilů na alternativní zdroje. Vozidel na elektřinu se podle statistik v první polovině letošního roku vyrobilo přes deset tisíc, což je v porovnání s loňskem dvakrát tolik. Automobilů na hybridní pohon se vyrobilo dokonce sedmkrát více než loni za totéž období – celkem 6 663 kusů. Počet vozů určených pro komerční účely je o něco nižší, ale také několikanásobně stoupl. V celkovém počtu automobilů je to ovšem zcela zanedbatelný počet a životnímu prostředí například v hlavním městě to příliš nepomůže.
Pokud jde o hromadnou dopravu, i v Číně se rozvíjejí plány na integraci příměstských železnic. V článku z poloviny července se hovoří o projektu vybudování a sjednocení železnic mezi Pekingem a Tianjinem a dalšími městy oblasti. Systém by se zčásti opíral o stávající rozvržení páteřních tratí. Pro obyvatele hlavního města je však nejaktuálnější výstavba metra, které je využíváno na kratší cesty zejména pracujícími a jezdí v intervalech do pěti minut. Letos by v Pekingu mělo přibýt dalších 27 km podzemních tratí a město jich tak bude mít více než 550 kilometrů (pro srovnání: pražské metro má něco přes 60 kilometrů).