Červencová návštěva amerického prezidenta v Keni vzbuzovala velká očekávání, a vyústila ve velké zklamání. Obamovo jednání s keňskými představiteli totiž probíhalo ve vyloženě symbolické rovině.
Změna. To bylo hlavní motto Baracka Obamy v americké prezidentské kampani v roce 2008. Jeho následné zvolení vyvolalo očekávání změny také v americké politice vůči Africe. Možná největší naděje vzbudil americký prezident v Keni, odkud pochází jeho otec. Do země svého původu však zavítal až letos v červenci, tedy v sedmém roce svého úřadování. A tato návštěva jasně ukázala, že očekávání Afričanů nebyla příliš reálná.
Občanská práva nejsou zásadní
Obamova africká politika je založena na podporování čtyř klíčových oblastí: míru a bezpečnosti; ekonomického růstu, obchodu a investic; demokratických institucí a obecně afrického rozvoje. Keňa je již od počátku své nezávislosti klíčovým americkým spojencem na východě kontinentu a na této skutečnosti jedna prezidentská návštěva nemohla nic změnit. Přes dlouhodobé společné zájmy se ale v řadě otázek obě země značně liší.
K podpoře demokratických institucí patří i podpora občanských práv, proto zástupci keňské občanské společnosti a opozice očekávali, že Obama otevře během své návštěvy také toto téma. Mezi zásadní problémy v Keni patří rozsáhlá korupce, postupující tlak vůči homosexuální menšině (homosexualita je tu stejně jako v řadě jiných afrických států stále ilegální), omezování občanských práv pod záminkou boje proti somálským teroristům (například ukončení registrace dvěma velkým muslimským organizacím na ochranu lidských práv) nebo liknavé a nedůsledné vyšetřování násilností, jež vypukly po volbách v roce 2007. Posledně jmenované téma vyvolalo spory mezi oběma zeměmi v roce 2013: USA tehdy varovaly, že nebudou udržovat kontakty s osobami, které stojí před haagským tribunálem. Měly na mysli dvojici Uhuru Kenyatta – William Ruto, která však i přes varování Američanů volby vyhrála, což dočasně ochladilo americkokeňské vztahy a znemožnilo Obamovu návštěvu v Keni v roce 2013. Situace se zlepšila poté, co byla obvinění proti prezidentu Kenyattovi stažena. A to navzdory skutečnosti, že viceprezident Ruto je stále stíhán.
Pokud jde o další témata – otázku práv homosexuálů Obama sice otevřel, ale dočkal se neústupné odpovědi: homosexualita není podle keňského prezidenta součástí africké kultury, a proto nemůže být předmětem jednání. Omezování občanských práv pak v nadšení z příjezdu amerického prezidenta zaniklo úplně, což jen potvrdilo, že pro americkou administrativu to není potíž natolik zásadní, aby mohla narušit klíčová jednání o obchodu a bezpečnosti.
Přísliby pomoci
Občanská společnost a opozice tedy po Obamově odjezdu pocítily spíše rozčarování, avšak o mnoho lépe na tom nebyli ani vládní představitelé. Obama sice vyzdvihl keňské angažmá v boji proti somálským islamistickým milicím Šabáb, ale místo konkrétního plánu americké pomoci keňským protiteroristickým operacím předložil jen příslib budoucí podpory.
Podobně dopadla i ekonomická agenda. Obama s sebou přivezl čerstvou novinku – americkým kongresem schválený Trade Preferences Extension Act, který na dalších deset let prodlužuje možnost bezcelního přístupu afrického exportu na americký trh. Keňa patří ke státům, které z amerického preferenčního režimu AGOA (African Growth and Opportunity Act) mají největší prospěch. V minulých letech se stala hlavním africkým vývozcem oděvů do Spojených států, přičemž oděvy dnes představují třetí nejdůležitější keňský vývozní artikl. Od roku 2000, kdy režim AGOA vstoupil v platnost, se objem keňského exportu do USA zvýšil téměř desetinásobně. Prodloužení bezcelního přístupu na americký trh má tedy pro Keňu velký ekonomický význam. Přesto by afričtí obchodníci od amerického prezidenta rádi slyšeli jiné zprávy. Mnohem více než v dnešní době již relativně nízká cla je trápí obrovské subvence, které Evropa a USA poskytují svým zemědělcům na produkci potravin, mléka či bavlny. Tato podpora totiž africké exportéry připravuje o stamiliony dolarů ročně. Ekonomická část agendy skončila – stejně jako ta bezpečnostní – příslibem finanční injekce do keňské ekonomiky v následujících letech.
Konkrétních výsledků Obamova návštěva přinesla jen minimum. Jedním z nich je například prodloužení platnosti amerického víza pro keňské občany ze stávajícího jednoho roku na pět let. Keňská média si ovšem nemohla odpustit ironický komentář: americké vízum za dvě stě dolarů je něco, co si průměrný Keňan může dovolit tak maximálně v bujném snu. Podobně vyznívají i jednání o zavedení přímé letecké linky mezi Nairobi a americkými destinacemi.
Musíte se víc snažit
Očekávání spojená s historicky první návštěvou amerického prezidenta v Keni se ukázala být spíše důsledkem emocionálního vnímání Obamy jako „keňského“ prezidenta než racionálního vyhodnocení reality. Obamův rodinný původ přirozeně nemá na zahraniční politiku americké administrativy výraznější vliv. Význam Afriky v amerických očích roste a klesá s tím, jakou roli hraje kontinent v klíčových otázkách americké národní bezpečnosti – od boje proti terorismu přes řešení epidemií a pandemií typu AIDS nebo eboly až po zvyšování konkurenceschopnosti a profitu amerických firem. Obamova cesta do Keni neměla a ani nemohla mít jiný než jen symbolický význam. A klíčové sdělení milionům Keňanů je opravdu prosté: pokud se země a s ní celý kontinent chce rozvíjet a prosperovat, musí zvýšit své úsilí v boji proti korupci, posilovat demokratické instituce a zajistit rovná práva ženám i ostatním menšinám. A to nemůže zařídit nikdo zvenčí, řešení těchto a podobných otázek musí přijít od Keňanů samotných. Před sedmi lety bylo hlavním Obamovým volebním heslem „Yes, we can“. Stejné je i jeho dnešní poselství Africe – jen s drobnou obměnou: „Yes, you can.“
Autor je afrikanista a politolog.