editorial

Drogy jsou každodenní součástí našich životů. Ať už jsou to tolerované stimulanty káva a čaj, pomáhající udržovat v chodu soukolí kapitalismu, nebo tabák s alkoholem, které jsou sice drogami kulturními, ovšem s ohledem na své rozšíření představují mnohem větší zátěž pro společnost než třeba opiáty nebo psychotropní látky. V tomto čísle se ovšem věnujeme především substancím, které mají moc měnit lidské vědomí a které legislativa z různých důvodů zakazuje – třeba i proto, že jejich účinky nejsou slučitelné s převládající produktivistickou morálkou. Publicista a aktivista Michael Pollan si nicméně všímá, že procházíme renesancí výzkumu drog. To v rozhovoru potvrzuje i psychiatr Tomáš Páleníček, který se věnuje léčebným účinkům psychotropních látek, konkrétně ketaminu a psilocybinu. S jejich pomocí se dají léčit deprese, posttraumatické stresové poruchy, ale i těžké závislosti. Je stále patrnější, že kriminalizace drog nevede k ničemu pozitivnímu a rozhodně to není způsob, jak zamezit jejich zneužívání. Mnohem spíše bychom se měli zaměřit na poznávání jejich vlastností a léčebného působení. Jak hlásal už alchymista Paracelsus: „Není netoxických látek ani připravených nebo přírodních. Toliko dávka rozlišuje lék od jedu.“ Toto číslo vzniklo za pomoci přiměřeného množství tabáku, alkoholu, marihuany, penicilinu, čaje a kávy.