eskA2látor 1

Miloš Zeman je nejen prezident ČR, ale i společenský fenomén. Prakticky každým vystoupením vyvolává bouřlivé reakce, a to nejen na internetu. Sedmnáctého listopadu u památníku na Albertově předvedl zatím svůj majstrštyk. Postavit se vedle programových rasistů, zazpívat s nimi hymnu a v projevu před davem, který by sluníčkáře (ať už jsou kdokoli) po vzoru práva šaría (ať už to znamená cokoli) nejradši ukamenoval víčky, hovořit o tom, že se nemá nálepkovat a ostrakizovat za názor, chce prostě kvalitní pajšl. Chce ho však i vyjádření Miloše Čermáka, šéfredaktora serveru iHned.cz, který umístil na svůj facebookový profil elaborát, který začíná řečnickým tázáním: „Zajímalo by mě, co se honí hlavou člověku, který napíše status typu: Panebože, já už nechci Zemana za prezidenta, co mám dělat?“ Proč se totiž namáhat, když se vlastně máme báječně, vždyť „svět je – přes naše skuhrání o válce a konci civilizace – mnohokrát lepším místem než tehdy“. Svět v okolí bydliště a pracoviště Miloše Čermáka možná skutečně vypadá fajn. Economia má prý pěkný open space. Zkuste to však vysvětlit třeba v současné Indonésii, střední Africe, na Arabském poloostrově… Pokud podobně nihilisticky – kašlat na to, co se děje kolem – uvažují i jiní přední novináři, je to možná horší než veškerá láska a válka s Milošem Zemanem.