Dračí lodě

Byla jsem na druhý straně řeky ale uvědomila jsem si že bych je blbě viděla a tak přejdu Palackýho most a sbíhám schody a jdu na pláž. Lidí je plno. Ocitla jsem se v jiným světě v něčem novým. Lodě jsem moc nevnímala ale jak zazněly bubny tak mi srdce poskočilo a ten řev mi dodával nějakou zvláštní sílu. Tak se na ně koukám. (…) Věděla jsem, že si chci na ně sáhnout ale nevyšlo. Působily na mě přátelským dojmem a snažila jsem se zapamatovat každej kousek lodi jelikož si je chci namalovat. A pak závody skončily a mně se nechtělo odejít domů. Ale musela. Když jsem se na ně dívala tak jsem si uvědomila že jsem se do nich zamilovala.

Ale! 26. 6. se konaly velký věci! Ústní zkoušky a výlet za dračíma loděma. To už jsem věděla během zkoušek že si udělám ten malej výlet. To už mám s sebou těch zmíněnejch 7 lodí. Při zkoušce je třímám v ruce dodávaj mi jistotu. Pak skončily zkoušky a já po obědě vypadla na Pražskou pláž. V domnění že uvidím ty závodní. Dojedu a dojdu na pláž ale lodě nikde. Trošku mi to je líto ale stejnak se tam zdržím. Dávám si kafe který mě probudilo. A slyším od jednoho stolu si povídat tři chlapy o lodích. Nevím jak mám navázat řeč. Zaplatím kafe. A jdu k nim. A říkám jim o těch závodech. A tak se s nima seznámím a ukážu jim 7 lodí. Jsou z toho vedle. Narovinu jsem jim řekla že jsem se jela podívat na lodě ale bestie tady nejsou. A rovnou jsem z nich nenápadně vytáhla kde jsou. Tak se s nima rozloučím a ještě mě zvou na malý závody. Je to od šesti večer. To nevadí přijdu ráda.

CÍL: Žlutý lázně. Vystoupila jsem na stanici Kublov a šla do Žlutých lázní. Po nějaký době jsem tam a vidím 3 dračí lodě na vodě. Tak jsem v malým přístřešku a koukám na ně. Jsem z nich vedle. Poprvý jdu na molo ale jdu zpět. Podruhý už pomalinku jdu k nim v půli mola nechávám berle a lezu k nim po čtyřech. Jsem u nich. Zatím se neodvažuju na ně sáhnout. Tak jsem u nich. Cejtím se jako v Číně a ne ve Žlutejch lázních. Odvažuju si na ně sáhnout. Sáhla jsem na ně jemným dotekem. A ucukla. Pak už jsem se jich nebála. Pak jsem od nich na chvíli odešla. Přišla opět na molo k lodím. To už jsem je pohladila. Ale už se blížila hodina kdy mám bejt ve Studánce a tak na ně koukám a v duchu jim zamávám. A odjela jsem. Ve Studánce jim to říkám a pak už jsem večer v lihu (opilá). Když jsme přišli na Topolku a než jsme usnuly tak je celou noc držím v ruce. Měla jsem s sebou i pár vytisknutejch fotek. Podle jedný fotky jsem namalovala dračí hlavu.

Jedno říjnový odpoledne nebylo moc hezky a pršelo. Přišla jsem k dragonům a je tam Rocky přivazuje dvě lodě na přívěsu. Já šla k lodím na molo chci si na ně aspoň sáhnout a Rocky mi vynadal a ke všemu sprostě. Já tam stála a měla jsem co dělat abych se tam u lodí nerozbrečela. Ustála jsem to a tak jsem radši vypadla. Doma se sesypala volala jsem Radmile tý jsem to řekla a ta mi otevřela oči. Rocky si říká Rocky že má napumpovaný svaly blb. Nebulela jsem kvůli tomu blbečkovi ale kvůli lodím. Po tejdnu jsem mu řekla že mě urazil a nechtěla jsem s ním mluvit to jsem mu řekla narovinu. Nakonec jsem se ho zeptala jestli si můžu sáhnout na lodě. Mlčky a zády mi dal najevo ať si dělám co chci. Šla jsem k lodím a cejtila že jsem nad ním zvítězila.

Je říjen a jsem u lodí. Je tam máma s dítětem který háže do louže kamínky asi 3x trefil Norge. A tak já zezadu dělám rozzlobenýho draka a hejbala jsem vocasem z Finlandu. A maminka tomu dítěti říká: Vidíš toho draka jak se zlobí? Vidíš jak tam mává tím vocasem? Pro mě to bylo hrozně moc pěkný že jsem si po dlouhý době zahrála trošku rozzlobenýho draka. A pak jsme všichni tři museli utýct jelikož začalo pršet. Viděla jsem duhu.

Je 15. 11. Třídní sraz. Než jdu na sraz tak se stavuju ve Žlutejch v domnění že lodě jsou pryč. NEJSOU!!! Běžím k nim. Zima jako v prdeli a v lodích voda což není dobře! Tak se chápu rozřízlý flašky a aspoň trošku vyleju Sverige. Ruce umrzaj ale jde to. Sverige je odlehčená a tak zvedne prdel div nedostanu přes držku od ní. Uskočila jsem tryskem od ní. A pak jela na sraz.

A hrozně jsem byla naštvaná že ty tři lodě nechali napospas! Docela mě to nasralo. Moje reakce byla taková: Kdybych měla auto řidičák tak bych je hned odvezla do Račic a tam by přezimovaly. Ale nebylo tomu tak. Bylo hezký počasí a jedu je zkontrolovat. Ve Sverige je zmrzlá voda! Do hajzlu! V Puberťákovi to samý a z Mláděte dokonce VISEJ MALÝ RAMPOUCHY! Jelikož bylo Mládě trošku víc prodřený. Byl to hnusnej pohled.

22. 2. jsem poprvý přizvaná k tréninku! Před pádlovacím bazénem jsem se trošku protáhla a pak šla pádlovat. Po pádlování holky posilovaly. A já jim říkala: Teď a stop. Takže jsem si trošku procvičila hlasivky. Na konci tréninku mi holky řekly: Byla jsi na nás něžnější Kubas na nás řve.

Než vstoupím do dračí lodi tak si zuju boty a ponožky jelikož je to pro mě posvátný místo. A Radmila to komentuje takto: A Hospodin řekl: Zuj si obuv protože místo na kterém stojíš je země posvátná.