Z přítomných zápisků budoucího ministra kultury

Použití selfie tyče – trest smrti.

Segway na chodníku – umučení v provizorních prostorách sádrovny UMPRUMu.

 

Zřízení mučírny konzultovat v Senátu. Tam tomu rozuměj

 

„Čeká nás velká práce,“ říkám všude, ale myslím tím: „Čeká mě požehnané dílo bezohlednosti.“

 

Jezdím po těch infantilních mítincích a pořád dokola opakuju: „Velká kultura potřebuje faraonské pravomoci uvnitř právního státu. Silná kultura musí být ostrůvkem tyranie a diktatury v moři demokracie.“ Vidím jen hlavy. Nevnímám, co žvaní.

 

„Fašizující megalomanství stínového ministra kultury podrazí jeho straně nohy. To, co nebylo v české kultuře německé (nebo židovské či jiné), bylo vždy lidové, tedy rovnostářské, potažmo demokratické…“ (kulturní čtrnáctideník A2)

Tak s váma zatočím jako s prvníma (už za ty formulace).

 

Nevyzpytatelnost přízně! Jít příčně od těch několika autentickejch diverzantů (umělců) přes střed fádních nafrněnejch mamrdů až k úplnejm zmrdům. Náhodně vyznamenávat a náhodně trestat. A kráčet tak neochvějně za krystalickym cílem. Nadělat neodkliditelný záplavy sutin.

 

Večírek u Slávka Jandáka. Ukazoval mi skleník. Samý lichotky. Větří většímu ptákovi u kloaky. Pije fernet a kouří ronsonky, který nosí v kapsičce flanelový košile. To nemá, kurva, prachy? Hlavně, že má v Braníku moravskej sklípek. Myslel jsem, že je to nostalgie, ale narodil se v Praze, takže je to čistá libidózní perverze. Myslím, že ho můžu potřebovat.

 

Pošeptala mi brněnská herečka: „Donutil půjčuje svým hereckým kolegům na úrok.“ „Po volbách s tím něco udělám,“ odpověděl jsem.

 

Směřovat k pravomocím odpovídajícím pravomocím Tutanchamona

Přeříznout tu rajcovní rosničku z Primy

 

Všechno je vyprázdněnější, než jsem myslel.

 

Vyhráli jsme volby.

 

Vyprávěl mi kolega, čerstvý ministr vnitra: „Stalin svolal schůzi a řekl: Tak, soudruzi, a teď je čas na otevřenou kritiku! A soudruzi kulaci začali otevřeně kritizovat. A zezadu to pomalu sbírali…“

 

Ve dvě mi přijdou brát míru na faraonskou korunu. Takový ty cípy na ramena budou z džínoviny, aby působila civilnějš. Čas zlata a nádhery teprve přijde.

Myslel jsem, že nás bude jmenovat Václav Havel, ale řekli mi, že je po smrti. Neměl bych to s tou ignorací veřejnýho dění přehánět. Ne že bych ho nějak žral, ale tím pádem v politickym životě zbejvaj už akorát úplný kokoti. No, vlastně, tím líp.

 

„Viděla jste v některém dokumentárním filmu pracovnu Josepha Goebbelse?“ zeptal jsem se paní, která mě uvedla do mý směšný ministerský pracovny. „Ale to byl ministr propagandy zločinecké vlády,“ odpověděla a já odvětil: „Ano, přesně takovou pracovnu chci.“

 

Sešel jsem se ve Slávii se Svěrákem a Smoljakem. Teda myslel jsem, že je to Smoljak, ale Svěrák mi řekl, že Smoljak umřel, že to je Uhlíř (všechno to nějak umírá…). „Uhlíř? Nemíval jste Ferrari? Míval, že jo? A proč už neděláte se Šípem? Se Zdeňkem to víc nese?“ Prostě, byl jsem samá otázka a vstřícnost. Nicméně Svěrák tvrdošíjně odmítá prodat Cimrmana Číňanům.

 

Řeším hlavně prachy. Tam se ukazuje pravda. Účty a faktury. Poněvadž všecko, kvůli čemu tenhle svět ještě stojí a leží, začíná až za nima. Prachy jsou jenom práh a ten musí bejt v richtiku.

 

„Zatímco tys celý léta dojil městskej rozpočet patnácti eseróčkama a kumuloval kapitál, já nastoluju rovnováhu. Tak kdo z nás je větší fašoun?“ zeptal jsem se provozovatele Pražskejch Benátek, když začal vyskakovat poté, co jsem mu utáh i poslední kohoutek. „Vltava je všech,“ upřesnil jsem. Vždycky, když chci podobnýho nenažranýho mamrda rozpálit, řeknu, že je něco všech. Nebo, ještě líp, že všechno je všech.

 

Kill all managers. Cikáni nemůžou za vaše posraný životy. Země Živitelka. Parádní samolepky!

 

Poslal jsem Jandákovi karton camelek se vzkazem: „Ronsonkama si vykuř skleník, ty držgrešle!“ Nadbíhám mu.

 

Doručit květiny režisérce Třeštíkový s přípisem „Děkuji Vám za Vaši dosavadní tvůrčí práci a přeji řadu krásných chvil na zaslouženém odpočinku.“ Snad jí to dojde

To samý Sommerový – tý to dojde určitě

 

Včera vožíračka jak svině. Slavili jsme propadnutí autorskejch práv Ladova dědice!

 

Přemluvil jsem Tomáše, aby se nechal vyfotit na etiketu hipsterský limonády. Domluvili jsme likvidaci České křesťanské akademie celkem bez emocí. Je to rozumnej chlap, utrápenej ledovejma sprchama. Souhlasil i s názvem Hull­Icon (pro tu limču).

 

Pražské jaro přesunout na zimu, na jaře maj bejt všichni venku, i snobáci

 

Pozval jsem Bohdalku (věc Makropulos) a Janžurku na čaj. „Jsem velmi rád, že vás konečně vidím, abych tak řekl, ještě živé, ale především spolu. Ode dneška si vás už nebudu plést. Pro vás mám, paní Zagorová,“ říkám Bohdalce, „v upomínku na dnešní setkání plnicí pero a pro vás, paní Vondráčková,“ říkám Janžurce, „mám také plnicí pero.“ Takhle se to dělá.

 

Zrušit Ústav pro jazyk český, lidi stejně mluvěj jako prasata

Zadat vypracování rozpočtu na odstranění pobřežních cyklostezek, zla všech zel

 

Zakázal jsem: Chinaski, Lucie, Kryštof, Divokej Bill, No Name (to ani jméno nemá), Vypsaná fixa, Wohnout… no prostě tyhle srágory. Blbečkové se chtěli sejít. Prskali. Nejvíc vyskakoval ten vypitej ksicht z Lucie. Řekl jsem mu: „Ptáš se proč? Protože tě mám plný zuby!“ Jedinej rozumnej byl ten Krajčo. Zeptal se: „Co má naše kapela udělat, abyste zákaz zrušil?“ Řekl jsem – to a to a to, pane Krajčo. Odpověděl: „Tak my to uděláme.“ Dodal jsem: „Potom máte šanci.“

 

Zarazit (v součinnosti s ministrem spravedlnosti) veškerý kriminalizování uměleckejch aktivit, to by se jim líbilo, provařovat se za státní prachy

Vyznamenat Gotta za přežití a zjistit, proč mu leze do zadku i bulvár

 

Farao je dekadentní román.

 

Včera jsem vrazil Renčovi igelitku s prachama na film o Edvardu Benešovi s podmínkou, že ho bude hrát Roman Skamene. Pouštím si pořád dokola Prince a chuďase, tu jeho nesmrtelnou dvojroli. Na dně duše musí bejt ten chlap krutej a my to z něj tím Benešem vytáhneme. Už nikdy nesmí hrát veksláky a lampasáky… můj dvorní herec.

 

Pořád mě prudí s tím minaretem. „Buďte rádi, že je v tý ledničce, jak říkáte, a nešťourejte do toho!“ domlouvám jim.

 

Zapsat grilování na seznam nehmotnýho kulturního dědictví

 

Byli tu spisovatelé. Nuda. Jeden vycmrndlejší než druhej. Sirky mezi víčka. Vůbec nemaj smysl pro humor. A když už řeknou něco vtipnýho, třeba, že chtěj zřídit Dům spisovatelů, myslej to vážně. Říkám jim: „Přátelé, jsem pro! A nejlíp zase na Dobříši, ale v takovým spartánštějším režimu. Kdo tomu řekne internační tábor, končí a jde do Levnejch knih… prodávat.“

 

Vyexhumovat ostatky Jaroslava Haška – pokusit se o oživení

 

Spletl jsem si Centrum Paraple s Paralelní Polis. Ale tutově minimálně jedno jsou mrzáci.

 

Udělit progresivním divadelním scénám ne­­omezenej grant (to by je mohlo konečně položit)

Zjistit, na jakej úrok Miryna kolegům půjčuje

 

Včera prasknul Duka.

 

Chtěl jsem se sejít s Kaplickym a trochu zas podráždit tu jeho chobotnici. Jestli by ji ne­­udělal jako pyramidu. A on je mrtvej! Tak jsem se nasral a zavolal Mišíkovi: „Chcete na Špejchaře zase ten hnusnej pivní stánek, kde jste se jako mladý vožírali?“ Chtěl. „Takže vyfakuju ty pobožný Amíky, Vladimíre,“ říkám mu. „Vyfakujte,“ říká on. Je to rovnej chlap.

 

Chtěl jsem se sejít s jedním Topolem – mrtvej, pak s druhým – mrtvej. Ještě že není žádnej třetí.

 

Nohavicovi jsem řekl: „Nestojíte nás prachy. Vy jste si ze svýho života udělal vlastní výnosnou trafiku sám. A za to vám patří můj dík! Píseň, kterou jste se vyrovnal se svým konfidentstvím, je geniálním etickým transferem, nemajícím v naší zemi obdoby.“

 

Věnoval jsem Slávkovi svoji nahrávku Podmoskovnych věčerov.

 

Znovu zavést termín masová kultura a příjmy z ní nezdaňovat

Perlustrovat účastníky sousedskejch slavností, jestli jsou opravdu sousedi

Přeříznout tu rajcovní rosničku z Novy

Konečně jsme v součinnosti s ministrem dopravy uzavřeli vybraný části města tzv. živý kultuře, poněvadž se ukázalo, že se na tom pakujou vychcandírové. S tím souvisí zákaz používat označení kulturní aktivista pro rejžující egomaniaky. Držkoval u mě ten, co všude nasral ty klimpry. „Zahrajte mi svoji stížnost na rozladěný klavír,“ řekl jsem mu.

 

Přejmenovali jsme divadlo Vosto5 na Vostopět. Kluci byli rádi.

 

Poslat Standovi Pencovi kozu

 

Nesnáším básníky. Hovno sicflajš.

 

Někdo zapálil Krymskou ulici. Good job.

 

Řekl jsem Vlastíkovi: „Vychlastal jsem to tvoje Labutí jezero v kořalce!“ Ale to už jsem byl opilej. Vlastík se usmíval a kouřil davajky. Je to skromnej kluk. A není mrtvej!

 

Vyfakovali jsme firmu Czech run z Čech! Nakonec to šlo přes zákaz umisťovat plastový hajzlíky na veřejnym prostranství. A na vánočních trzích si lidi dojdou za dřevotřískovej betlém.

 

Zatížit výrobu trdelníků 98% DPH

 

Od včerejška se bohnická pakárna jmenuje po Magorovi Jirousovi. Majstrštyk! A ještě mám selfíčko s Vokatou a Kaiserem. Z Kaisera cejtim takovej zdravej nihilismus. Slíbil jsem jim Cenu akademie populární hudby.

 

Donutil jsem Donutila říct Horáčkovi do očí, že píše textařský kýče. Jak? [následuje šifrovaný text v rozsahu 153 287 znaků, nerozluštěn, pozn. ed.]

 

„Kultura tady stojí na slavnejch jménech socialistickejch umělců, který kritizujou socialismus, a kapitalistickejch umělců, který kritizujou kapitalismus,“ řekl jsem Marku Vašutovi, „a já to chci akorát prohodit.“

 

Na Jiráskův Hronov pojedu, až nebude v Hronově. Nebo nebude Jiráskův.

 

Řvát zblízka na odpůrce Miloše Zemana: Komu tím prospějete?!

Vrátit knížecí titul Karlu Schwarzenbergovi (ale ve spánku)

 

Schůzka s filosofem Erazimem Kohákem. Mluvil dost, ale já umím vypnout. Když skončil, tak jsem se ho zeptal, jestli je ten přiblblej kašpar z reklamy jeho příbuznej. Doktoři ho rozdejchali, takže v pohodě.

 

Svolal jsem schůzi a řekl: „Tak, pánové, a teď je čas na otevřenou kritiku!“

 

Veronika Žilková. Flétnička ufoukaná.

 

Prověřit možnost uvěznění většího množství pravicových intelektuálů

Prověřit možnost uvěznění většího množství levicových intelektuálů

 

Hodil jsem po starym Stropnickym kámen.

 

Přemluvil jsem ministra vnitra, aby si najal Čapí hnízdo a zřídil v něm evropský Guantánamo (dohodli jsme krycí název Čuňárna).

 

Koupil jsem v aukci Havlův stříbrnej Golf. A přestřík ho na zlatou. Vidím to jako symbolickej akt. Pokroku.

 

Nařídil jsem prodloužení nedělního náboženskýho vysílání Českého rozhlasu z dnešních tří na šest hodin. A vydat Google (v Albatrosu).

Johnny Cash je po smrti. Můj bože! Kdo ještě?

 

Tančit na strážnickejch folklórních slavnostech odzemek s místníma xenofobama

Políbit na rty Daniela Landu a pak ho vydat Islámskému státu

 

Opruzoval tu nějakej perverzák a chtěl větší podporu pro mladý umělce. „Naplním vám bazén malosolem, beze všeho, ale tenhle nebezpečný experiment nepovolím!“ řekl jsem mu. Pak z něj vypadlo, že nemá bazén. „Tak vám ten kaviár nasypeme do vany!“

 

Šířil jsem hrůzu v brněnským televizním studiu. Všichni se pokadili. Stačilo pohrozit, že zatrhnu AZ kvíz.

 

Nastříkali mi na ministerstvo hákovej kříž. Moc pěkně. A teď se ptám: Umyjou mi ho aktivisti, nebo ho budou považovat za hákáč na správným místě? Aha! Když dva dělají totéž, není to totéž. Vůbec jim to dilema nezávidim.

 

Středověký tresty za středověký slavnosti

 

Budu moderovat debatu Vaška Cílka a Jardy Duška o vlivu faraonský mystický doktríny na český národní vobrození. Když esoterickej žvást, tak pyramidální a s těma nejlepšíma.

 

Zprostředkoval jsem setkání Vlasty Chramostový a Květy Fialový. Vůbec nevím proč.

 

Byli u mě surrealisti. Přinesli mi fotky děr ve stromech, co jim připomínaj kundu. Tak starej Breton je po smrti…

 

Psal výtvarník Nikl, proč už nepodporujeme jeho oblíbený interaktivní výstavy. „Věci se nemají hýbat,“ napsal jsem mu.

 

Stěžoval si Tomáš, že ta hipsterská limonáda chutná jako sperma.

 

Pornografie není umění?! Od který doby?!

Koupil jsem si pěknou konvičku na šípkovej čaj. Akorát nevím, co znamená to Bořek.

 

Prezidentovi jsem řekl: „Do Hradu ti kecat nebudu! Ale proč by nemohl bejt Burger King na Vikárce, nechápu. Je to královský? Je. Tak co.“

 

Milan Neděla je mrtvej! Jak může někdo, kdo uváděl pořad Komik a jeho svět, vůbec umřít? To už fakt nemáme jedinou ontologickou kotvu?

 

Ptal jsem se: „Jak dlouho chcete třicet let starýmu cirkusu říkat novej?“ A myslel jsem ty cirkusy bez zvířat. Pak jsem se ptal: „Jak dlouho chcete třicet let starýmu a blbýmu cirkusu říkat novej?“ A myslel jsem tím nový média.

 

„Větve jsou v lese,“ řekl jsem Františku Skálovi, „nemusíme je vystavovat v galerii.“ Pochopil to. Je to chlap.

 

Když budu chtít sochu, budu se muset sejít s nějakým sochařem? Znám akorát Olbrama, ale tak bych vypadat nechtěl, jako malej strom. A ještě Davida Černýho. Jenže ten je samej nápad. Je snad Údolí králů samej nápad?

 

Róna mi namaloval parádní terče. Akorát nevím, proč mi pořád naznačoval, že je taky sochař.

 

Zjistit, kdo je Václav Neckář

 

Viděl jsem film Zítra se bude tančit všude. Letěly tam bílý holubice a obrovskej černoch volal: „We want piss!“ Proč chce na mezinárodním folklórním festivalu velkej černoch, aby ho i s jeho kámošema pochcala spřátelená československá delegace? Pak že byly padesátky v umění schematický.

 

Komiks. Já nevím… Tak chcete kreslit, nebo psát?

Národní divadlo je u řeky. Takže něco jako rybárna? Viděl jsem u Chomutova pěkný pozemky.

 

Přehodnotit význam Karla Čapka a pak to zas vrátit zpátky

Zjistit, který úředníci mýho ministerstva maj v mobilu tu protibabišovskou aplikaci, a předplatit jim ze mzdy všechny Andrejovy noviny

Koupit od Železnýho Máchův psací stůl a rozštípat

 

Byly u mě feministky. Naposled.

 

Zrušil jsem zákaz drezúry cirkusovejch zvířat. Jak by se asi těm ochráncům líbilo, kdyby jim někdo zakázal naučit se na kole? To by řvali, pokrytci. Že se nemůžou ekologicky přemisťovat.

 

Muchova epopej je kýč. Ptal jsem se Knížáka.

 

Konečně! Slávek to vzal! Bejvalej ministr bude mým podržtaškou, zoufalejší už to bejt nemůže. Paráda.

 

Formani stále nejsou schopní vysvětlit, jaký tajemství skrejvá jejich divadelní loď.

 

Nekonečnej orloj debilů. Sraz blbečků. Kretenistický orgie. Všichni bez charakteru. A největší svině a leváci jsou vágusové z tzv. kulturního okraje. Přitvrdit.

 

„Mám pro tebe dvě zprávy,“ řekl jsem Nedvědovi. „Jseš génius, to je ta dobrá, ale tvůj brácha ne, to je ta špatná.“ „To je ta dobrá,“ odpověděl.

 

Něco pěknýho končí. Jenom nevím co…

 

Terminologicky ověřit termín: renesance vý­­herních automatů

 

Grantům vtisknout charakter fantů. Za blbost zaplať!

 

Mladá umělecká krev. Teče ze školy rovnou do nivelizační stoky.

 

Padlo Studio Hrdinů! Slavili jsme tři dny. Teď se mi chce trochu umřít. A k tomu ta záhada. Když krknu, všude cejtim gin, i když jsem pil Bílýho medvěda.

 

Kurátor, nebo prokurátor?

 

Artefakty. Zakázal jsem cokoliv vystrkovat před Veletržák. Jako by nestačilo to hanbářství, co maj vevnitř.

 

Obnovili jsme (v součinnosti s ministrem průmyslu) výrobu v Nový huti ve Vítkovicích. Chvála Usirevovi! Uměníčko vodsmrdělo. Společnost galerií je odsouzená k degeneraci.

 

„Vy jste, Luďku, vyhodil mýho prince a chuďase ze svýho divadla na dlažbu!“ vyčítal jsem Sobotovi. „Za trest si vodstraňte Čtvrtníčka z přátel!“

 

Našel jsem ve skříni Dostálovu šálu, když jsem mu ji chtěl vrátit, řekli mi, že je­…

 

Zaplavit vltavskou náplavku

 

Zakázal jsem nosit burku a nikáb taky v celým v arabským světě. Ale někdo říkal, že je to mimo moji pravomoc. Což se mi nezdá…

 

MeetFactory budou dobrá jatka.

 

Krajčo splnil, co slíbil. Přejmenoval kapelu na The Spirit Pedophils, vstoupil do naší partaje, podstoupil změnu pohlaví… takže u mě má zelenou.

Slavnostní večer Univerzální ceny (spojil jsem předávání všech uměleckejch cen do jednoho večera, aby byl zbytek roku svatej klid). Měl jsem předávat ocenění za celoživotní dílo svýmu dvornímu herci, ale než to Lucie Výborná uvedla, usnul jsem ve stoje a upadl na ni. Chvíli jsem spal, pak se vzbudil, vstal z Lucky, vrazil Skamenemu sošku faraona a řekl do mikrofonu: „Je mi neskonalou ctí vidět to publikum, které je ochotno aplaudovat nejprimitivnějším neonacistům, vás, tvůrce kulturního kapitálu, který žádným kapitálem není, kolaboranty a duchovní nivelizátory, duševní pornografy a nejlascivnější prostituty.“

 

Lennona zastřelili! V osmdesátým!

 

Mladej Berousek ví, co je bejt vděčnej, a poslal mi starýho vopičáka. Umí mě zouvat.

 

Odpověď: Prokurátor.

 

Takže Beatles skončili­… Zkurvenej svět.

 

Slávek oznámil Radě rozhlasového a televizního vysílání, že transformovala v Dočasnou komisi pro likvidaci farmářskejch trhů, a objednal všem domácí fernet. Měl jsem nos, na špinavou práci bude výbornej!

 

V neděli na Dobříši. Vidím, že to celkem klape, ale najednou vidím, že nikde nevidím Viewegha. Tak jsem se zeptal jednoho krysího ksichtu: „Kde je Michal, jedinej spisovatel, kterýho znám?“

 

Připlul jsem na kulatý oslavy výročí Listopadu ve sluneční lodi a prohlásil: „Přátelé, Václav Havel překračoval povolenou rychlost i po sametový revoluci! Ano, ve svý modrý Lancii!“

 

Lid mnohýmu nerozumí, ale nádheře, tý rozumí.

 

Masivně podpořit (ve spolupráci s ministrem zemědělství) šlechtění brněnských voláčů, tzv. čapíků (ještě musíme vymyslet, proč považujeme šíření ptačí zrůdy, připomínající chodící tubu zubní pasty namáčknutou k uzávěru za žádoucí)

 

Z faraonský perspektivy je všechno nekonečnej hřbitov.

 

Z Havlova Mercedesu to tak hrozný nebude. Proto jsem ho včera koupil.

 

Zaměstnat v ČT rosničku, která by stála za přeříznutí

Přeříznout a pak zrušit (ČT)