Metoda těžby hydraulickým štěpením vzbuzuje odpor odborníků i veřejnosti, kdekoliv se o ní začne uvažovat. Za nebezpečným postupem, který ohrožuje životní prostředí, však stojí zájmy těžařských korporací. Těm se vyplatí vést globální PR kampaň a podávat klamavé informace.
Když starověcí vynálezci zjistili, jak velkou sílu má tlak vody, využili tento jev k lámání hornin. V moderní době byl postup modifikován k dotěžování ropných či plynových nalezišť. Pod zem byl vtlačen buď plyn, nebo kapalina, aby se hornina narušila a uvolnila i poslední zbytky těžené suroviny. V roce 1947 byla metoda takzvaného hydraulického štěpení neboli frackingu poprvé použita mimo konvenční naleziště. „Nekonvenční“ komerční těžba odstartovala o půl století později v Barnett Shale v Texasu.
Otrávená voda
Začátky technologie jsou těsně spojeny s firmou Halliburton. Ta pro nově se rozvíjející obor začala dodávat chemické směsi s protikorozními a antibakteriálními účinky. Těžba metanu z břidlic byla urychlena dotacemi vlády USA do rozvoje technologie a obrovskými půjčkami od bank (zejména po 11. září 2011). Spojené státy se tak údajně snažily dosáhnout nezávislosti na dovozu ropy a plynu z arabského světa. Souběžně s tím byla korporacemi atakována legislativa, aby bylo možno metodu vůbec legalizovat. Prosadit změkčení federálního zákona o ovzduší a zákona na ochranu vody pomohl mimo jiné Dick Cheney, bývalý ministr obrany USA a bývalý šéf firmy Halliburton. Tak bylo možné průmyslově rozjet metodu, která vede k haváriím a nebezpečnému šíření toxických či dokonce radioaktivních odpadů.
Průmyslová těžba byla započata v opuštěných oblastech USA. Jen těžaři tehdy věděli, že má celou řadu ekologických úskalí. Šlo především o obrovský objem odpadní vody a špatné utěsnění vrtů, které vedlo k tomu, že kontaminovaná voda unikala do podzemní či povrchové vody. Toxická směs v podzemí díky obsahu slabých kyselin absorbuje těžké kovy, v blízkosti uranových rud je pak i radioaktivní. Z toho jasně plyne, že tato směs je nečistitelná. Objem znečištěné vody se snižoval odparem v umělých lagunách. Do ovzduší se tak dostávaly i těkavé toxické látky a zcela volně i radioaktivita. Vážných havárií v USA evidují stovky. Přesto korporace trvají na tom, že vrty jsou těsné, technologie bezpečná a neškodná, odpady se recyklují… Na jedno štěpení je přitom potřeba patnáct plaveckých bazénů vody a na jednu frackingovou operaci 70 tun chemie.
Potíže začaly, když se těžba břidlicového plynu přiblížila k obydlím a zemědělským farmám. Lidé, kteří do té doby měli po generace vždy dobrou vodu, najednou po sprchování dostávali vyrážky, voda zapáchala po naftě a ve stovkách domácností přestala být pitná. Vzrostl počet nádorů mozku v důsledku rakovinotvorných látek uvolněných do podzemní vody. Někde metan z těžby pronikl do soukromých studní. Zapálení „vody“ v kuchyňském dřezu bylo mnohokrát doložené a přítomnost metanu vedla i k výbuchu rodinného domu.
Selhání demokracie
Je dokázáno, že prezident Obama manipuloval veřejnost, když sděloval, že uhelné elektrárny mají větší dopad na klima než ty, které užívají břidlicový plyn. Korporace ani administrativa USA nepočítaly s tím, že národní agenturu pro letectví (NOAA) napadne změřit ovzduší nad břidlicovými poli. Zjistilo se, že úniky těženého metanu dosahují až 12 procent objemu těžby. Počítají za těchto okolností USA správně velikost své klimatické stopy? Jisté je, že takzvaná energetická revoluce byla od začátku vyrobená PR specialisty.
Také v Česku někteří politici a většina médií před třemi či čtyřmi roky podlehla klamavé propagandě. Většina novinářů tehdy psala o bezpečnosti těžby, aniž si cokoli ověřovali. Masivní celosvětová PR břidlicových korporací nezískala jen novináře a politiky, ale i celé vlády. Namočilo se do ní dokonce i NATO, které podpořilo chabé tvrzení o břidlicové opozici placené z Ruska. U nás tuto lež opakoval občanskodemokratický senátor Tomáš Jirsa. V Británii je zastáncem frackingu sám premiér David Cameron a těžařská lobby pronikla i do Ruska, expanduje do Číny a Argentiny, Austrálie, Jižní Afriky.
Těžařské korporace při exportu frackingové technologie z USA do světa dobře věděly o děsivých dopadech metody. Přesto neváhaly najmout PR firmy, které formulovaly lživá tvrzení o bezpečnosti metody doslova na objednávku. Neměli bychom zapomínat, že břidličnou kampaň v Evropské unii otevřela návštěva prezidenta Obamy v Polsku v roce 2011. Obamovi břidlicoví poradci se rozjeli po zemích střední a východní Evropy na tajné schůzky. V Česku stejně jako v Polsku se tehdy šířila lež, že země budou po rozjetí těžby břidlic nezávislé na Rusku. Stanislav Benada a další najatí lobbisté mystifikovali, že zásoby plynu postačí na krytí deseti procent roční spotřeby plynu. Zásoby břidlic jsou přitom u nás malé a vzhledem k ochraně vody i nedostupné.
Kauza hydraulického štěpení je modelovým příkladem selhání demokracie vlivem korporací. Dobrá zpráva je, že ačkoli samotné Spojené státy plánovaly rozmach těžby na desítky let, už v roce 2015 se projevil zlom v těžbě břidlic, vedoucí k trvalému poklesu produkce, a začaly krachovat první firmy zabývající se frackingem. Snaha manipulovat veřejné mínění i vlády však pokračuje.
Autor je ochránce přírody a vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF.