Zástupy kostlivců

Sektářské konflikty, vraždy, smrt, hnijící mrtvoly, kletby a zatracení, šílení proroci a náboženské blouznění – to není jen aktuál­ní zpravodajství z Blízkého východu, ale také stručné shrnutí tematiky komiksových alb Zahrada ve zbrani (Le Jardin armé et autres ­histoires, 2006) a Král Špunt (Roi Rose, 2009) francouzského kreslíře Davida B., která nedávno vydalo v českém překladu nakladatelství Baobab. Asi bychom takovýto tematický propletenec čekali spíše v románu než v útlých komiksových sešitech. Jenže když jde o zachycení šílenství a posedlostí, jen těžko bychom hledali někoho, kdo to umí lépe než právě David B. Už ve svém veleúspěšném debutu Padoucnice (1996, česky 2000) sledoval očima dospívajícího kluka příběh rodiny zasažené epilepsií a ani v dalších titulech nebyla o horečnaté vize nouze – stačí zmínit kafkovské hříčky Incidents de la nuit (Noční incidenty, 1999)) nebo grafický román Par les chemins noirs (Černé stezky, 2007), zachycující politický i myšlenkový chaos Evropy po první světové válce.

Filigránská změť koster

Zahrada ve zbrani se skládá ze tří příběhů. Autor se vydává do dob temného středověku, kdy zjevení a mystické úkazy všeho druhu ještě zapadaly do přirozeného řádu věcí. Komiks nazvaný Zahalený prorok vypráví o perském barvíři z časů pohádek tisíce a jedné noci, který se shodou podivných náhod stává novým prorokem. Titulní Zahrada ve zbrani se odehrává v husitských Čechách, kde vypukl konflikt mezi tábority a radikálními adamity, kteří v jihočeských lesích budují svou náboženskou utopii. A konečně Zamilovaný buben je tak trochu morbidní romance, líčící vztah mezi selskou dívkou a duchem mrtvého Jana Žižky, vyvolaným tlučením na buben z jeho kůže.

Do hněda tónované stránky evokují středověké rukopisy a podobně jako na listech starých kronik se po nich rozbíhají nastoupené armády, vířící chumly zbrojnošů, kopí a mečů, divoká zvířata a znamení na obloze. Obsahem jde v podstatě o jednoduché bajky, ale kresba jim dává překvapivou hloubku. David B. pracuje s velkými, složitými panely plnými okrouhlých čistých linek a drobných detailů a jejich spletitost ještě podtrhuje plochými kompozicemi jako vystřiženými z tapiserií či kostelních fresek. Když se adamité pustí do teologické pře s tábority, na nebi se do sebe v zuřivé bitvě zaklesnou gotické litery. Na vesnické tancovačce zaduní Žižkův buben a mezi rozjařenými vesničany se začnou proplétat kostlivci. Podobně filigránská změť koster ostatně v prvním ze tří příběhů vyráží na pokyn šíleného proroka z tajemné studny v poušti.

Za působivým výtvarným ztvárněním se skrývá poněkud banální, ale platné poselství příběhu: fanatická oddanost idejím a Boží pravdě vede k potokům krve, kdežto cestou ke spáse je soucit a láska. Tato zdánlivě samozřejmá věc by se patrně měla lidem sdělovat už v útlém věku. A právě o to se také David B. úspěšně pokouší ve své dětské hříčce.

Loď mrtvých pirátů

V Králi Špuntovi autor se zjevným potěšením servíruje dětem i dospělým hrůzyplnou námořnickou zkazku o prokleté lodi plné mrtvých pirátů, kteří jsou odsouzeni k věčnému bloudění po mořských pustinách. Jednoho dne se ovšem jejich bezútěšná existence promění poté, co ze zbloudilého člunu zachrání brečící batole. Malý Král Špunt se stává miláčkem posádky a bezstarostně vyrůstá mezi olysalými kostrami. Problém nastává až ve chvíli, kdy se piráti musí rozhodnout, jestli klučinu zabít a udělat z něj definitivního člena posádky, anebo ho radši vrátit do nenáviděného světa živých. David B. dává v Králi Špuntovi průchod své rozevláté kreslířské fantazii – stránky se hemží chapadly a zuby mořských příšer, bouřícími vlnami a všudypřítomnými kostlivci. Atmosféru pak ještě doplňují kletby a blekotání nemrtvých lodníků ve skvělém překladu Hany Zahradníčkové.

Spolu s rozmachem grafického románu a snahou o zpřístupnění komiksu dospělým čtenářům se na Západě v posledních dekádách komiks vzdálil dětem, které dříve představovaly podstatnou část čtenářů komiksu. Striktní dělení cílového publika podle věku už dnes možná není namístě, ale ani tak není dobré na děti zapomínat. David B. jim kvalitní čtení vrací a ukazuje přitom, že dětské příběhy se mohou věnovat i zcela dospělým a komplikovaným záležitostem. A mohou být také patřičně temné a bizarní, aniž by své malé čtenáře proměnily v plačící uzlíky nervů.

Zahrada ve zbrani i Král Špunt ovšem představují nadčasový výtvarný artefakt a zároveň silné vyprávění, kterým dospělí i děti proletí jedním dechem. A dočkají se takových zástupů kostlivců, jaké se dnes vidí jen málokdy.

Autor je doktorand na FSV UK.