Ruská státní média sledovala americkou volební kampaň s větším zájmem než parlamentní volby v Rusku pár týdnů předtím. Zcela nepokrytě přitom stranila budoucímu vítězi Donaldu Trumpovi. Zároveň ale panovalo všeobecné přesvědčení, že americký establishment jeho vítězství nepřipustí. Asi nejfundovanější rozbor ruského pohledu na věc publikoval 10. listopadu Andrej Percev na serveru moskevského centra Carnegie. Kremelský narativ podle něj vykresloval Trumpa jako obyčejného chlapíka, který se nebojí říct, co si myslí, a jeho protivníky jako představitele washingtonské elity. Ruský občan Trumpa podporoval, neboť hlavní témata republikánského kandidáta mu byla blízká: sobečtí úředníci, zkorumpované elity, nevlastenecký velký byznys, problémy s migranty. Trump byl navíc představován jako přítel Ruska. Jeho výroky na téma Ruska a silného vůdce Putina byly široce citovány, stejně jako útoky Hillary Clintonové, která svého soupeře vykreslovala coby loutku Kremlu. Komentáře v médiích sice zpochybňovaly, že by za hackem serverů demokratické strany stáli ruští hackeři, ale moderátoři jako by současně pomrkávali na diváky. Trik byl v tom, že současně byla ruská veřejnost připravována na to, že „Trumpa elity nenechají vyhrát“. Je to sice náš člověk a obyčejní Američané jsou na jeho straně, ale vítězství mu určitě ukradnou. Na jedné straně tak ruský občan doufal, že se zvolením Trumpa Spojené státy přestanou intrikovat proti Rusku, zavládne mír a nový prezident okamžitě zruší protiruské sankce. Na straně druhé si zvykal na zprávy o „ukradeném vítězství“ – ostatně klam a falzifikace vládnou všude, i v ruském volebním procesu. Možnost, že by Trump vyhrál, si nikdo v ruských médiích nepřipouštěl. Nyní by ale měl splnit své sliby – spřátelit se s Kremlem, zrušit sankce, rozdělit si s Ruskem sféry vlivu. Problém je, že Trump nic Rusům přímo nesliboval. Republikáni jsou tradičně v zahraniční politice podstatně tvrdší než demokraté a pro prezidentského vítěze je důležité, aby jeho rétorika odpovídala očekávání jeho voličů, kteří chtějí „udělat Ameriku znovu velkou“. Trump má navíc rád efektní kroky – může hrozit novými sankcemi, pořádat více vojenských cvičení a pronášet provokativní výroky. Percev varuje, že to může dopadnout podobně jako s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Jeho také kremelská média zprvu líčila jako spojence v boji se Spojenými státy, a o pár měsíců později už ho vykreslovala v nejčernějších barvách.
Po amerických volbách se začaly ozývat i skeptické hlasy, a to hlavně v souvislosti s ekonomikou. Nězavisimaja gazeta z 10. listopadu například napsala, že pokud Donald Trump splní své sliby ohledně opětovné industrializace, bude to mít na Rusko negativní dopad. Mohlo by to mít vliv na ruský export a především to způsobí snížení ceny ropy. Trump v kampani sliboval ochranu amerického trhu, včetně odstoupení od dohody o volném trhu NAFTA, která se týká Kanady a Mexika. Zřejmě také nevstoupí v platnost obchodní dohoda s Evropou (TTIP) a s jihovýchodní Asií. Připustil též možnost zavedení cla na čínské zboží, což by s největší pravděpodobností rozpoutalo obchodní válku. „Pro Rusko je nejcitlivější cena ropy. Trump je pro protekcionistickou politiku a bude podporovat americké těžaře břidličné ropy. Od toho se odvíjí světová cena ropy. V dlouhodobé perspektivě to bude problém,“ říká Valerij Nestěrov, analytik ruské Sberbanky. Další odborníci upozorňují, že pokud bude obchodními válkami zasažena čínská ekonomika, která už i tak výrazně zpomalila, nutně se to projeví na cenách surovin. A Rusko je pořád do velké míry závislé právě na jejich vývozu.
Jedna žena měla zvláštní důvod k tomu, aby si přála vítězství Donalda Trumpa. Jmenuje se Ljubov Jarošenko a je to matka ruského pilota a podle všeho také drogového pašeráka Konstantina Jarošenka. Ten byl v roce 2011 v USA odsouzen k dvaceti letům vězení za přípravu převozu velkého množství kokainu. Podle listu Izvestija ze 14. listopadu by propuštění Jarošenka a možná i některých dalších vězněných Rusů mohlo být symbolickým prvním krokem k usmíření s Kremlem. „Není to jednoduchá procedura. Prezident nyní provede kádrové změny na ministerstvu spravedlnosti a na prokuratuře. Pak se o tom můžeme s ruskou stranou bavit,“ řekl prý zdroj z vedení Republikánské strany. Ruské ministerstvo spravedlnosti již před časem podalo žádost, aby si Jarošenko mohl odpykat zbytek trestu v Rusku. „Zatím čekáme na odpověď. Ale teď se zvýšily šance, že Donald Trump pošle Konstantina domů. Nemyslím si, že republikán bude podporovat další konfrontaci s Ruskem,“ říká Jarošenkův advokát Alexej Tarasov. Jarošenko se údajně stal obětí provokace. K jednání o převážení drog z Latinské Ameriky do Afriky a následně na Západ ho pozval do Libérie tajný agent americké protidrogové agentury (DEA). Podle matky zadrženého pašeráka se DEA prostřednictvím operace proti jejímu synovi snažila získat informace o jiném zadrženém pašerákovi a obchodníku se zbraněmi Viktoru Butovi. Ten byl zadržen v Thajsku, když se snažil prodat protiletecké střely americkým agentům, kteří vystupovali jako představitelé kolumbijské guerilly FARC.