Mezi koncertem a afterparty

Když na podzim 2013 na labelu Fade to Mind vyšel americké r’n’b zpěvačce s etiopskými kořeny vystupující pod jménem Kelela debutový mixtape Cut 4 Me, šlo o jeden z objevů roku. Hudební kritika oceňovala svěží přístup k lehce ustrnulému žánru, napojení místy až soulového zpěvu na současné trendy elektronické hudby. Díky své komplexnosti a kvalitě produkce se navíc nahrávka dala považovat takřka za plnohodnotné album. O tom ostatně svědčí i to, že se umisťovala v první desítce řady žebříčků nejlepších desek roku. I přes tento zjevný úspěch se však nedá říct, že se zrodila nová mainstreamová hvězda. K tomu by koneckonců bylo zapotřebí vydat regulérní dlouhohrající album, k čemuž se zpěvačka prozatím nedostala. O jejím postavení ostatně něco vypovídá i poloprázdný sál v pražské MeetFactory, kde Kelela loni vystupovala. Přesto byla příznivci současné progresivní elektronické a klubové hudby její nová nahrávka Hallucinogen očekávána jako jedna ze zásadních událostí na scéně.

Producenti a improvizace

Nutno říct, že Kelela se nevyznačuje velkou produktivitou a její tvorba neprochází ani žádnými výraznými zvraty. Její nové EP z podzimu minulého roku nazvané Hallucinogen tak po dvou letech v mnohém navazuje na debutový mixtape. Obě nahrávky vynikají neobvyklým žánrovým mixem britské bass music, grimeu, hip hopu, techna a houseu, což je u dnešních producentů stále běžnější. Spolupracovníci, kteří se na obou nahrávkách podíleli, patří mezi nejvýznamnější producenty současnosti, posouvající hranice klubové taneční hudby. Kromě rezidentních producentů labelu Fade to Mind a jeho sesterské londýnské pobočky Night Slugs, jako jsou Kingdoma, Bok Bok nebo Nguzunguzu, se na novém albu podílel i Arca, jenž produkoval poslední album Björk Vulnicura (2015) a jehož autorské album Mutant (2015) se umisťovalo téměř ve všech žánrových žebříčcích nejlepších alb minulého roku na prvních třech místech.

Stejně jako na Cut 4 Me dostávají i na Hallucinogenu producenti velký prostor a zpěvačka vstupuje do skladeb až po jejich dokončení. Její písně tak často vznikají jako volná vokální improvizace na hotový hudební podklad. Ještě výraznější je tento postup při živých vystoupeních. Kelela ponechává svým koncertům volnou strukturu – jen několik písní je jasně daných a zbytek vzniká jako improvizace na základě podkladů, které na místě míchá DJ. Výsledkem je podivný free­style, z něhož možná leckterý fanoušek, který si přišel poslechnout své oblíbené hitovky naživo, odejde lehce zklamaný. Své skladby spíše remixuje, než přehrává, čímž smazává hranici mezi koncertem a afterparty.

Pohádka o černé holce

Ačkoli se po uvedení mixtapu Cut 4 Me stala Kelela na čas slavnou, jak dokazuje mimo jiné i zahrnutí její skladby Go All Night na r’n’b kompilaci Saint Heron (2013), jež vyšla na labelu známé americké zpěvačky Solange Knowles, zdá se, že její osobnost a její způsob práce jí nedovolují prolomit hranice mezi hudebním undergroundem a mainstreamem. Skromnost, trpělivost a důraz na autentičnost jsou vlastnosti, které popové kariéře samy o sobě příliš nepomohou. Kelele očividně více záleží na respektu, který si získala v hudebním světě, a na možnostech, jež se jí tak otevřely. Je si zřejmě vědoma toho, že její kariéra může brzy skončit a hvězda pohasnout. Před poloprázdným sálem v MeetFactory se nadšeně a dojatě svěřila, že je pro ni neuvěřitelné, kolik lidí se na ni přišlo podívat v zemi, o níž by si nikdy nepomyslela, že by do ní mohla zavítat.

Součástí vystoupení Kelely se přirozeně stává i osobní příběh. Známá poučka – tedy známá přinejmenším v prostředí amerického šoubyznysu – ostatně říká, že právě příběh prodává. Kelela nezapomíná během svého koncertu s publikem komunikovat a vyprávět lidem o tom, jak se z chudé afroamerické dívky, která pracovala v call centru, stala zničehonic uznávanou zpěvačkou. Je to koneckonců vděčné téma. Do textů jejích písní se však dostávají především milostné osudy, které v životě může zažít kdokoli. Bolestný rozchod s životní láskou, náhlý výbuch vášně v neznámém klubu s neznámým člověkem či nezávazné randění s mladším partnerem patří mezi témata, kterým se ve svých písních Kelela věnuje a která dokáže procítit. Přes své experimentátorství je to zpěvačka vycházející ze soulu a r’n’b, a ne umělkyně s originálním myšlenkovým poselstvím.

Rychle, než bude pozdě

Vzhledem k tomu, že od debutového mixtapu uplynulo už několik let, vydání loňského EP bylo nutné i proto, aby Kelela ukrátila svým fanouškům dlouhé čekání na album a aby jim připomněla, že její kariéra pokračuje. Z Hallucinogenu si můžeme udělat obrázek o tom, jakým vývojem si Kelela prošla. Její tvorba je nyní uvolněnější a působí sebevědoměji než na Cut 4 Me. Ústředním singlem je klubová hitovka Rewind, v rámci žánru patrně jedna z nejlepších skladeb minulého roku. Na konci loňského roku navíc vyšla i B­strana nahrávky, na které se objevují různé remixy – například od grimeového producenta Khana nebo footworková verze od DJe Spinna. „Chtěla jsem, aby každý, kdo uslyší mou novou tvorbu, pochopil, proč je Cut 4 Me mixtape,“ říká Kelela v rozhovoru pro newyorský hudební magazín Fader.

Nové plnohodnotné album je prozatím naplánováno na konec letošního jara. Jisté je, že Kelela by neměla své publikum už dále napínat, mezitím se totiž na scéně vyrojila spousta nových r’n’b zpěvaček, které posunuly žánr zase jiným směrem. Například mladá Američanka Tinashe se našla v basovém zvuku trapu a navázala spolupráci s různými rappery, která ji vynesla do mainstreamu. V undergroundu se drží jiný objev minulého roku, atlantská zpěvačka ABRA, která zaujala svým debutem Rose (2015), čerpajícím z temnějšího žánru darkwave. Dlouhohrající album Kelely nicméně vzbuzuje velká očekávání a podle dosavadního vývoje zpěvačky se nezdá, že by mohlo být zklamáním.

Autor je hudební producent.