Přijela poušť

V nových verších Martina Pocha se objevují reálie ze světa po smrti velkých pravd: město je jen „jeden velký home office“ a nám zbývá jen „malý, ale náš ohňostroj, vatra z europalet, hymna“.

Hotel Pyramida

 

Hledám dům, úl, okrsek

kde ptačí perspektiva

snese lidské měřítko

pár vyklovaných očí

 

Les se rychle stmívá a tma

zve silou psů k lovu otroků

stávám se levnou pracovní silou

 

Nad ubytovnou zpívá měsíc, takže nezbývá

než zimní spánek strávit v letním kině

po pás v rašelině se skokanskou věží

ve společnosti svity Lady Diany

 

Po hladině běží film, kdeže loňské sněhy jsou

cisterna kapalného dusíku se mnou na dně

vany

rezavá voda leze z žíly

 

Jsem Nil vylitý z břehů

zlatý důl vzhůru nohama

kanopa přetékající medem

hlaveň v larválním stadiu

 

 

Přespolní běh

 

Hlavní příjezdovou tepnu

tvoří jáma a kyvadlo

 

Před veterinou se řadí rekruti

v plné polní, jak je bůh stvořil

v doprovodu epiduralu a mechanizace

 

V ústrety jim by the way

ruče klopýtají veteráni

sousední pruh je vyhrazen

řádovým sestrám a sanitě

 

Hlavní cenu – defibrilátor

darovala městská jatka

na tribuně vládne rudý prapor

půlměsíc a kladivo a Poe

 

Efekt přihlížejícího

maratonci pohřbívají chodidla

 

 

Náměstí agorafobie

 

Je tak rozlehlé, že chcete­li dosáhnout

nebeského klidu

vybavte se dostatečnými zásobami tuku

a balené vody

jediným orientačním bodem je ten malý

tmavý hrb na mapě

 

Náměstí lemuje uliční fronta zdi

která je jedinou lidskou stavbou

již lze pozorovat okem ze Slunce

 

Náměstí rámuje černý trh

jenž kromě stínu a příšeří

poskytuje služby karikaturistů

 

Vy jako Hádes, vládce moří

výjev z dobrodružství Poseidonu

rytíř v hlubokém lese pouště Gobi

karavana lodí, jež dovážejí čaj a kávu

únos Evropy v sudu se střelným prachem

 

Potlač

 

Vory vyrovnané na hromadě pěkně

ve vodováze

Morana připlouvá v sudu piva jako

fatamorgana

malý, ale náš ohňostroj, vatra z europalet,

hymna

 

Je masopust – slzy skrze hlad

je silvestr – smůla skrze kůru

je ramadán – déšť skrze tmu

 

V jeslích pod celtou děravou jako řešeto

světélkuje noční můra vzhůru do kosmu

kosa, že by psa nevyhnal, mám usárnu

jak si kdo ustele, tak si lehne

 

Příroda je imperativ: fuj!

rozum reflexní vesta

tábor je náš program

 

Pohov! jako doma…

 

 

Černý trh

(Matoušovi a Marii)

 

Městys – sídlo s právem trhu

 

I

 

Pracovní den

sedm dní v týdnu

náměstí hrdinů vyhrazeno

pro tažný dobytek

 

Pronájem metru čtverečního má cenu

života

za užívací právo hradíš daň

právo první noci oko za oko

ráno se sype do popelnice

 

Typický stánek: stěžeň, plachta, barel

trh z radniční věže připomíná plástev

ve skutečnosti ho tvoří několik vrstev

kašnu s morovým sloupem zásobuje Sahel

 

Nabídka je bohatá jako Afrika

každé já si přijde na své černé svědomí

batáty, kuskus, bulgur, basmati…

 

II

 

Každý den po práci

tam chodím cvičit psy

občas jim dopřeju pamlsek

za dokonaný aport lidské kosti

 

V noci si vybírám právo první noci

po půlnoci trhovce nahrazují čety

do černých pytlů nahází bordel

ovce a ovoce, mořské řasy…

 

Žraloci už to nechtějí žrát

člověk není vegetarián

nejsme barbaři

 

Do našeho městečka přijela poušť

 

 

 

Černý pátek

(Divušce)

 

Městys – nezadatelné právo

mohutnost či schopnost

zkrátka možnost

ve svém volném čase

hostit volnou ruku trhu

Veškeré zboží můžeš ohmatat

potěžkat (nejen virtuálně)

uložit naň daň

náměstí vyklizeno

hotel zarezervován a vyhrazen

 

Lůžka povlečená sametovým masem

pokojská stehna jako klimatizace

krádež se trestá ztrátou zábran

černoši v tunelu popravují ovoce

 

Je to to nejbezpečnější místo na zemi

nočních přepadení už se nebojíš

znásilním tě ve všední den

jako ve vězení

 

 

Ultimátní zápas

 

Město jeden velký home office

pole, les, náměstí, ženské domovy

chytrý hřbitov, psí hotel, au­pair

globální vesnice s epickým výhledem do kosmu

 

Každý patník znamená budoucnost

dokonce i kostrč může růst, umí­li sci­fi jazyky

na vítězné vlně je všechno možné

 

Nikdo nemusí hnout prstem v nose

nebo zvednout zadek ze židle

nikdo nesmí stát, už jdu

mám senzory i vzadu

 

Jediné místo, kde se ještě fakt dělá rukama

kde se lze nadechnout, naklepat si polštář

a na jeden zátah odvyprávět epos spatra

je aréna tisíce a jedné noci

 

Skládal se na ni celý národ

celý život – čest poraženým

pejsek versus kočička

 

 

Přirozený výběr

 

Míříte správným směrem? (jobs.cz)

 

Miřte do hlavy

hlava má čtyři komory

zabalené v tenké fontanele

 

Jedinou jistotou v této uspěchané době

je ve zdravém těle zdravý duch

podle toho volte cíl, nejlépe živý štít

nejraději sebe

 

Můžete u toho sedět, ležet, číst si

čichat k Whitmanovým Stéblům trávy

nebo se modlit směrem k Mekce

můžete stalkovat sebe sama

ve zprávách o počasíčku

 

Hlavně si ale nenechte ujít naučný pořad

o bližním svém v divoké přírodě

 

V pilotním díle se dozvíte

proč právě váš zahradník

kropí trávník slzným plynem

 

V příštích dílech jsou na řadě

lovec, sběrač, au­pair a další

Martin Poch (nar. 1984) pracuje jako projektový manažer a tvůrce e­learningových lekcí. Vydal básnické sbírky Běhařovská lhářka (2009), Jindřich Jerusalem (2013) a Cesta k lidem (2015). Ukázka z jeho tvorby byla zařazena do antologie Nejlepší české básně 2013.