Nakladatelství Mladá fronta vydalo knihu s doslovným názvem Máj – filmová verze; Obrazová kniha k filmu F. A. Brabce. Knihu si patrně pořídí spokojený divák, aby u obrázků zavzpomínal na báječné okamžiky v kině. Co když ale do kina vůbec nevyrazí? Zapšklí filmoví recenzenti ho předem odradí a on raději zamíří do temných ulic Gothamu nebo si zatancovat s Abbou – a knihu Máj si nekoupí. Programový ředitel divize Knihy ve zmíněném nakladatelství Antonín Kočí se rozhodl nebezpečí odrazit. Rozeslal nejrůznějším redaktorům e-mail s vlastní recenzí filmu, v němž vysvětluje, že šanci promluvit by měla dostat i druhá strana. Navíc, jako absolvent žurnalistiky a literatury má schopnost rozpoznat, co je (třeba Brabcův Máj) a co není kvalitní. Hlavním jeho argumentem však je, že děti přestávají číst knihy a dotáhnout je k literatuře skrze film je bohulibý úkol. Točit filmy podle knih zkrátka pomůže vychovat budoucí čtenáře. Mám však
spíš pocit, že budou-li studenti mít povinnou literaturu přístupnou ve filmových adaptacích – s tak promyšlenou a soustředěnou reklamou –, nebudou se četbou zatěžovat už vůbec.