V posledním měsíci v Brazílii přibývá velkých protestů proti blížícímu se mistrovství světa ve fotbale, na které stát vynakládá velké množství financí z veřejných rozpočtů. Protestující poukazují na to, že v zemi nefunguje veřejná doprava ani zdravotnictví, ale vláda věnuje obrovské částky na stavbu nových fotbalových stadionů. Poslední demonstrace se odehrála 14. března za účasti tří tisíc lidí a dohlížel na ni skoro stejný počet policistů, kteří tentokráte nezasáhli. Je však obecně známo, že současné posílení přítomnosti policie v chudinských čtvrtích Rio de Janeira souvisí právě s protesty proti fotbalovému mistrovství, i když se oficiálně mluví o boji s banditismem.

V tureckém Edirne zastavila sedmapadesátiletá žena stavební práce v místním parku, když si sedla přímo před buldozer. Park, jenž sloužil sedmnáct let jako hřiště i místo oddechu, měl ustoupit komerční výstavbě a asfaltové silnici. K odvážnému protestu obyvatelky se následně připojil symbolickým posezením i nový starosta, a lze tak očekávat, že se pokusí stavbě schválené bývalým vedením města zabránit.

Rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové a rektor Akademie výtvarných umění poslali ministru kultury Danielu Hermanovi otevřený dopis, v němž vyjadřují znepokojení nad snahou zvrátit ministerské rozhodnutí jmenovat do čela Národní galerie Jiřího Fajta. Upozorňují, že proti Fajtovu jmenování se stavějí v jiném otevřeném dopise čtyři bývalí ředitelé galerie, kteří tím sledují vlastní zájmy.

Ve čtvrtek 17. dubna se v Praze na Václavském náměstí sešlo pár desítek lidí, aby se připojili ke shromážděním, která pod názvem Den palestinských politických vězňů proběhla po celém světě a která upomínají na osud tisíců politických vězňů, včetně dvou set žen a dětí držených v izraelských věznicích. Řada z nich se přitom do cel dostala na základě tzv. administrativní vazby, jež je součástí vojenského práva. To se uplatňuje na okupovaných územích a v podstatě jde o uvěznění bez řádného obvinění a soudu.

V pátek 18. dubna se v londýnském Whitehallu odehrál protest drobných zemědělců, který koordinovala Národní farmářská unie. Ta tvrdí, že průmyslové zemědělství marginalizuje menší výrobce a ministerstvo pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova trvale lobbuje za zájmy agrobyznysu a ignoruje potřeby menších zemědělců. Národní farmářská unie je oficiálním členem mezinárodního zemědělského hnutí La Via Campesina, které sdružuje dvě stě milionů malovýrobců po celém světě.