***
Zbořil kurník
a po slepicích šlapal bosýma nohama.
Takový byl jeho žal.
Popadaný slívy šířily
čpavý puch,
plůtek na záhumení
čekal na znovuvztyčení.
Ta jeho fena se tahá po dědině jak smrad!
Namletý kosti přišly nazmar.
Vykloval si je čas.
Báseň vybrala Michaela Velčková
Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky
odebírat newsletter A2
Příbuzné články
Žal nelze předvídat
Narativní hry francouzských autofikcí
