­- Matka mě za vámi poslala, protože potřebujeme pomoct obléknout našeho otce, dokud je ještě teplý.

­- Zemřel?

­- Před pěti minutami.

­- Hned jsem tam.

­- Všeho jsem nechal a hned jsem přiběhl!

­- Jojo. Chudák manžel zemřel.

­- Přišla za mnou tvoje dcera. Tak jsem tady. Zvládneš mi pomoct ho obléknout?

­- Byl to statečný člověk. Hodně trpěl.

­- Už netrpí. Co mu chceš dát na sebe?

­- Tu bílou košili.

­- Připravilas ji?

­- Včera jsem ji vyžehlila.

­- Zavři okno, jinak nám ztuhne v rukách.

­- Nad mrtvými se nesmí zavírat okno.

­- Zase ho otevřeme, až bude připravený. Zavři ho hned. Už má ruce jak ze železa.

­- Co se to z nás stane!

­- Co jsi tady vyváděla? V životě jsem neviděl, že by čerstvá mrtvola tak rychle ztuhla!

­- No jo. Nevím. Možná jsem se trošku zdržela.

­- Ale proč, ksakru? Nepůjde to zrovna jak po másle. Je jak prkno. Úplně tuhej. Netlač na něj, nebo ho zlomíš!

­- Uklízela jsem. Netrvalo to víc než pět minut. Jeden už ani neví, co vlastně dělá.

­- Jakživ…