V Koreji Severní a Jižní přebývají lidé bližní. Někteří jsou líní, jiní v práci svižní, jak už to chodívá. Převážně prchají ze severu na jih, kde se vzdělávají, svobodně pracují a odpočívají, případně popíjejí rýžová piva. Státy Korea Jižní a Severní jsou antipody, kteří se navzájem uvrhují do nepohody. Témata povídek Spadaného zeleného listí jsou rozličná – symbolická, realistická i mravoličná; vše je podřízeno uměleckému záměru Kim Jugjong zobrazit literárně podstatu severokorejského průseru. Jihokorejská autorka podává výčet, nad kterým budete pobouřením užasle syčet: konflikt matky se sociálně retardovaným synem, marná honba za odváté minulosti stínem, hledání nové identity po útěku z totality do jihokorejské reality, život v hororu despotického teroru, nesnáze společenské integrace po útrapách emigrace, a to bez legrace! Korejské stezky jsou křivolaké, neprobádané, nikdo neví, co se cestou stane. Nejde však jen o životní patálie, čtenář sezná i korejské reálie, mezilidské chování, zvyklosti a stravování, citové výlevy a společenské jevy. Děje se to kvůli tomu, že člověk je svobodná vůle v každém atomu a zodpovídá za své činy; proto lidé proudí ven z Číny, a ne naopak – je to tak! Posléze zjevná je role Koreje v kulturní a obchodní čínsko­-japonské syntéze. Kniha čtivá, tklivá, jak už jen vzácně bývá!

Kim Jugjong: Spadané zelené listí. Přeložil Tomáš Horák. 65. pole 2024, 206 s.