Lily Allen: West End Girl

Když se zpěvačka Lily Allen rozváděla s hercem Davidem Harbourem, podobně jako většina lidí v takové situaci si prošla pěti stadii smutku. A deska West End Girl, její hudební návrat po sedmi letech, každou z nich zachycuje s až dokumentární přesností. Ve čtrnácti skladbách se dozvíme vše: jak jí partner oznámil, že by chtěl otevřený vztah, jak se bavila s jeho milenkou nebo jaké sexuální pomůcky zpěvačka u dnes už bývalého manžela našla. Není to ale radikální upřímnost ani parasociální touha fanoušků a bulváru po drbech, co dělá z nahrávky jednu z nejvydařenějších popových desek loňského roku. Texty se totiž opírají o velmi povedený hudební podklad. Každé náladě odpovídá jiný žánr a jejich střídání evokuje citový zmatek, který bývá součástí rozpadu vztahu. Chvíli jsme v muzikálu, chvíli u R&B, v okamžiku, kdy se autorka ocitá psychicky na dně, nastupuje 2-step a hlas zkreslený autotunem, singl Madeline zase pracuje s prvky flamenca a westernovou náladou (včetně zvuku výstřelů). Nic z toho však nepůsobí násilně, každá z poloh desky vyznívá stejně přesvědčivě. Zacházet do takových podrobností z osobního života v dnešním popu není vůbec běžné. Většina mainstreamových hvězd se naopak snaží pečlivě udržovat uhlazenou image. Allen taková ale nikdy nebyla. Svoji personu staví na drzosti a břitkosti a nebojí se vytáhnout na světlo trochu špíny. Na páté desce se jí to mnohonásobně zúročuje. West End Girl je nesmírně osvěžující a zábavné album.