Slovenská blackmetalová kapela Besna si hraje se (zdánlivě neproblematickými) žánrovými znaky a ohledává jejich limity. Například na obalu prvotiny Zverstva (2022; viz A2 č. 21/2023) skupina kontaminovala metalovou vizuální estetiku pseudofolklorním motivem parohaté selky. Určitá žánrová klišé naopak zachovala v tak doslovné podobě, že donutila část alternativní hudební scény vnímat tyto formy jako legitimní vyjadřovací prostředek, ne jen jako nerdskou záležitost. Besna se tak připojila ke světovému trendu zahrnujícímu současné postmetalové hvězdy jako Liturgy nebo Deafheaven. Stejně jako tyto formace redefinuje žánr, zároveň ale zachovává jeho základní kámen, tedy romantický přístup ke světu založený na vztahu mezi jedincem a přírodou. Na novince nazvané Krásno se nicméně posouvá k „panství člověka“, což je naznačeno už v intru, kde je ptačí zpěv nemilosrdně přerušen strojovým zvukem. Zároveň se kapela přestala schovávat za blackmetalovou metaforičnost a přiblížila se k hardcorové přímočarosti. Konkrétnějších podob nabývá i protest proti politickým poměrům na Slovensku: zazní dokonce hlas Jana Palacha coby ikony boje proti apatii, která i dnes ochromuje část společnosti. Besna už zkrátka není explicitní jen při koncertech, na nichž se běžně objevuje duhová vlajka, ale i v textech – jakkoli jsou v blackmetalovém growlingu stěží srozumitelné. Nová deska je nekompromisní k mainstreamovému metalovému publiku, ale i k žánrovým puristům: namísto nihilismu totiž vzývá naději.

Besna: Krásno. LP, Besna 2025