Hyper, platformový či dohledový – těmito přídomky se akademici snaží pojmenovat podobu kapitalismu vzniklou s digitální revolucí. Všechny tyto termíny však předpokládají, že systém navzdory svým proměnám zůstává kapitalistický. Řecký ekonom Janis Varufakis přišel s troufalou myšlenkou: kapitalismus podle běžných definic skončil a nahradila jej nová verze feudalismu, která přepisuje základní pravidla ekonomické moci. Ve středověku veškerá moc souvisela s půdou, za jejíž užívání odváděl vazal rentu svému pánovi. Později vlastnili kapitalisté výrobní prostředky a zisk vznikal konkurencí na otevřeném trhu. Dnes tuto roli přebírají digitální platformy. Internet, do jehož vývoje po druhé světové válce americká vláda investovala obrovské prostředky, se privatizoval. Big Tech společnostem platíme za jeho užívání nikoli penězi, ale svými daty a aktivitou. Vedle zisku tak stále větší význam získává renta: poplatek za možnost být přítomen na platformě, bez níž se v digitální ekonomice jen těžko obejdete. A právě tento posun považuje Varufakis za klíčový předěl, kdy kapitalismus přestal být sám sebou. V knize Technofeudalismus tuto myšlenku přibližuje širšímu čtenářstvu a skrze stručné dějiny kapitalismu vysvětluje jeho proměnu v éře digitalizace. Zároveň upozorňuje, že během ohrazování „internetové půdy“ došlo ke koncentraci moci v rukou hrstky technologických feudálů, jejichž vliv se vymyká běžným mechanismům demokratické kontroly.

Janus Varufakis: Technofeudalismus. Na co umřel kapitalismus. Přeložil Michal Jurza. Neklid 2025, 344 s.