Stejně jako je Česká republika zemí mimořádně husté sítě samosprávných obcí, je i zemí obecních tiskovin. Téměř každý obecní úřad totiž s určitou pravidelností vysílá do světa svůj občasník, věstník, zpravodaj, informátor – nebo prostě „listy“. Podle dostupných dat vydávají vlastní periodikum více než dvě třetiny obcí a prakticky všechna sídla od jednoho do pěti tisíc obyvatel. Do schránek je samozřejmě distribuováno zdarma jako služba občanům, a pokud bychom celorepublikově sečetli náklad těchto tiskovin, dobrali bychom se čísel, jež jim komerční tisk může jen závidět.

Na hřišti a v sokolovně

Dosah těchto obecních plátků je velký, a je tedy důležité při cestách po republice tyto plátky vyhledávat a číst. Grafika, která mívá na míle daleko k profesionálnímu zpracování, i texty, jež se v plátcích objevují, jsou téměř vždy vynikajícím příkladem toho, jak by se noviny dělat neměly – jenže právě proto, že se takto dělají, vytvářejí ojedinělý publikační prostor. Vzhledem k povaze těchto periodik je jasné, že texty v nich publikované jen stěží mohou překonat hranici města; podaří­-li se to, pak jistě nedosáhnou dále než do krajského střediska a jejich autoři až na výjimky nemají šanci proniknout do celostátních sdělovacích…