Ještě se ani nezavřely dveře volebních místností, a už se začaly skládat první koalice. Situace v Praze vypadala nejlépe za dlouhé roky, a to jak na magistrátu, tak v jednotlivých městských částech: téměř všude se dala domluvit spolupráce liberálních stran. Špatné zprávy ale začaly chodit z některých regio­nů, kde hnutí STAN místo očekávaných partnerů, jako jsou Piráti nebo místní občanská hnutí, oslovilo do nejrůznějších kauz namočenou ódéesku či Babišovo ANO.

Málokdo ale čekal, že si podobnou kličku Starostové a nezávislí dovolí i v české metropoli. Omyl. Jejich vyjednávací tým v čele s Petrem Hlaváčkem nevsadil na Prahu sobě a Piráty, s nimiž strana sdílí významnou část programu, ale na Spolu čili ODS a TOP 09. S ANO (plus dalšími stranami) se STAN domluvil na koalicích ve třech městských částech, v nichž nevyhrál ani jeden z nich. Na Praze 8 si občané přáli změnu, ale lídr Starostů Tomáš Hřebík si ji přeložil jako touhu po dětských hřištích, a ta on jim přece dokáže postavit spíš s pomocí babišovců než s vítězným sdružením 8žije, jehož součástí byla i Praha sobě a Zelení. Podobně se vyvinulo jednání o koalicích v první a páté městské části. Říká se, že politická paměť je krátká, takže je možné, že se do příštích voleb na tyhle drobné podrazy zapomene. A třeba je překryje i nějaké to nové dětské hřiště.

O tom, že strana budovaná zdola dokáže vládnout funkčně a úspěšně, nicméně svědčí volby na Praze 7, kde Praha sobě opět získala nadpoloviční většinu hlasů. A to je zřejmě i důvod, proč se ji STAN a spol. snaží vyšachovat, kde to jde: proč dávat prostor hnutí, které může v budoucnu nebezpečně vyrůst, když lze vsadit na protřelé kádry, kteří své nové kolegy mohou naučit, jak vyvádět veřejné peníze do vlastních kapes? Kauza Dozimetr ostatně ukázala, že v těchto dovednostech má STAN ještě rezervy.