close search

Neúcta soukromých investorů k architektuře 20. století není žádnou novinkou a všichni s ní bohužel už tak trochu počítáme. O to větší překvapení nastane, když se k podezřelé rekonstrukci uchýlí státní, ba dokonce kulturní instituce. Před pár dny prosáklo, že se Národní divadlo chystá rekonstruovat ceněnou Novou scénu, kterou projektoval Karel Prager a v jejíchž interiérech najdeme práce špičkových designérů. Národní divadlo neinformovalo o rekonstrukci této významné budovy nejen veřejnost, ale ani odborníky a podle informací z médií hrozí, že by některé cenné prvky mohly zmizet v nenávratnu. Kdo jiný než státní organizace by měl přitom jít příkladem a přistupovat ke kulturnímu dědictví odpovědně a maximálně otevřeně? Navíc je tu i zcela praktické hledisko. Rekonstrukce je placena z veřejného rozpočtu – veřejnost by tak měla vědět, jak budou její peníze použity. Pokud se o podobných případech dozvídá až ex post, její nedůvěru v rozdělování veřejných peněz to jen prohlubuje. I kdyby rekonstrukce Nové scény nakonec proběhla na jedničku, může na tajnůstkářství Národního divadla kulturní sféra nakonec doplatit.

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image

Příbuzné články

50 let Jižáku

A2 č. 20/2026 je v prodeji



Kdo programuje náš pohled?

O male gaze a (ne)viditelnosti ve věku umělé inteligence


Beton a moře

Vyplatí se stavba podmořského tunelu mezi Německem a Dánskem?