Na výstavu Psychohygiena kočkou Báry Mrázkové a Terezy Velíkové přicházím během rychlé návštěvy Brna, po zhlédnutí již několika výstav. Sdílím domácnost s kočkou, a tak od setkání s kočičími obrazy očekávám chvíli úlevy. V prostoru nás kočky sledují při každém kroku a vracejí nám náš pohled. Busty na průhledných podstavcích i animace však přesouvají pozornost od zvířete k technologiím jeho zobrazování. Proměny tělesných proporcí digitální kočky mají obdobu v materiálových variacích bust. Těžištěm instalace je však devatenáctiminutová videoesej vycházející z dlouhodobého sběru kočičích obrazů obou autorek. Montáž archivních záběrů, memů a generovaných obrazů sleduje historii kočky jako objektu technologického experimentu. Vede od jejího oka užitého ke kalibraci strojového vidění k obrazu vytvořenému AI bez konkrétního předobrazu. Autorky ve videoeseji sledují kočičí obrazy jako zdroj útěchy i prostředek ovlivňování pozornosti v online prostoru. Přirovnání online koček k toxoplazmóze tuto ambivalenci vyostřuje – potěšení může měnit chování jeho příjemce v rozporu s jeho zájmy. Kočka se zároveň stává figurou neproduktivity a sabotáže kapitalistického provozu. Při sledování se obtížně odděluje uklidňující účinek kočičích obrazů od nepohodlí vyvolaného vyprávěním o pokusech na zvířatech. Výstava zapojuje diváctvo do stejného mechanismu, který analyzuje: roztomilost udržuje naši pozornost i u materiálu, jehož obsah se poslouchá těžko.

Bára Mrázková, Tereza Velíková: Psychohygiena kočkou. Galerie U Dobrého pastýře, Brno. 30. 9. 2026 – 9. 1. 2027