Ačkoli kniha na zadní straně obálky slibuje „zcela nový, skutečně globální pohled na druhou světovou válku“, publikací, které tento konflikt uchopily v jeho celistvosti, už existuje celá řada. Právě ona totalita války – její schopnost podřídit vědu, techniku, ekonomiku i individuální lidské životy svým cílům – přitom zůstává jedním z jejích nejděsivějších, ale také nejvíce fascinujících rysů. Francouzský historik Olivier Wieviorka se v Kompletních dějinách druhé světové války věnuje jednotlivým vojenským operacím, diplomatickým zápletkám i ideologickým obsahům, od nacistické rasistické doktríny po britský a francouzský imperialismus. Důraz kladený na rozhodující význam ekonomiky, která přinejmenším od vstupu Spojených států do konfliktu předznamenala porážku Osy, autor vyvažuje pozorností věnovanou motivacím a prožitkům bojovníků (například němečtí vojáci byli schopni zranit či zabít o polovinu více nepřátel než vojáci spojenečtí). Ačkoli jde o dílo nevyhnutelně obsáhlé (už proto, že do války se zapojily státy všech světadílů a na většině z nich probíhaly i boje), autor vás přes šíři svého záběru jen málokdy přiměje pozvednout obočí. I když občas na to přece jen dojde – například u Wieviorkova tvrzení, že nacistické vyhlazování Romů nepředstavovalo genocidu, neboť cílem režimu bylo pouze „zbavit se osob považovaných za asociální“. Takové tvrzení natolik očividně odporuje současné úrovni poznání, že je těžko pochopitelné, jak k tomuto závěru autor došel.

Olivier Wieviorka: Kompletní dějiny druhé světové války. Přeložily Kateřina Kyslíková a Lucie Šavlíková. Vyšehrad 2025, 815 s.