Pobyt na chalupě na Písecku během velikonočních svátků mě neustále ponoukal ke zvláštním úvahám nad tradicemi a současností. Jako by v turbulentní době, kdy se všemožní idio­ti u nás i ve světě předhánějí, kdo má větší ego a kdo má větší radost z toho, že vidí svět hořet, bylo všechno prosycené významy. I každoroční fakt, že místní koledníci s řehtačkami drmolí verše „Židé nevěrní, jako psi černí“, jako by najednou vybízel k zjitřenějším úvahám než dříve.

Na výstavě Permanentní manifestace v Alšově jihočeské galerii, představující československou výtvarnou tvorbu druhé poloviny 20. století v kontextu polských a maďarských děl, najednou vypadal docela současně Knížákův obraz „atentátu na kulturu“ a zvláštní asociace vyvolával i titulní objekt slovenského autora Alexe Mlynárčika. Plastika z roku 1966, připomínající rovným dílem počmáranou zeď veřejných záchodků a dámský klín, je popsaná zásadními sděleními jako „Servít je vůl“ či „Trtkať je hriech“. Podobný souboj mezi recesí a bigotností probíhá i dnes. Vypadá to však, že recese dávno ztratila svou sílu – pokud ji kdy měla.

Radostná zpráva nakonec přišla z nečekaného místa – z Izraele. Tamní vědci z Weizmannova institutu věd přiměli tabák, aby vytvářel pět silných halucinogenů, které se běžně nacházejí v jiných rostlinách, houbách či dokonce zvířatech. Nicotiana benthamiana byla modifikována tak, že může produkovat psilocybin a psilocin, DMT či bufotenin, vyskytující se jinak ve žlázách ropuchy coloradské. Výzkum prý může usnadnit použití těchto látek při terapiích i při výrobě léků. Tato psychedelicko­-biologická trojjedinost spojující říši fauny, flóry a hub působí až magicky. Možná by si tento entheogenní koktejl měli aplikovat nejen pacienti trpící různými duševními potížemi, ale především řada světových lídrů.