S červenou čepicí na hlavě zemřel v Porýní-Hesensku
Na své vinici (břidlice, jižní svah, Müller-Thurgau)
Německý vinař. Byla to sebevražda, jak se brzy ukázalo.
Sousedův vlčák ho nalezl za pár dní při prohledávání
Sklepa, mezi mlýny, lisy a koši se choulil udušený
V dřevěném sudu, v embryonální poloze,
Somnambulní zahradní trpaslík s pěnou u úst.
K zmizení neměl důvod, mínila manželka, jež ho
Nechala hledat regionální televizí, v nejlepším vysílacím
Čase: „Můj drahý muži, vrať se brzy domů, čeká na tebe
Oblíbené jídlo, zralá réva a tvá žena.“
Muž, v době volání o pomoc již mrtvý, byl považován za uzavřeného.
Někteří ho měli za melancholika, jednomu spolužákovi
Připadal jako flegmatik. Cholerickým
Ho nazývali pánové z finančního úřadu. Sangvinik
To byl, tvrdila doposud matka.
O jeho dluzích nevěděla ani manželka.
Báseň v překladu Wandy Heinrichové vybral Petr Borkovec