V jisté fázi dětství se můj svět začal strukturovat kolem kolejí a vlaků, což mě pak už nikdy neopustilo. Něco jsem z toho během let vytěžil, něco tomu obětoval, každopádně jsem však zůstal jedním z tisíců šotoušů, které nemůže nechat chladnými, když kolem jede bardotka (T478.1) nebo kredenc (M262). Dominik Šipr s uměleckým jménem Lorenzo, který v malé galerii Art brut Praha vystavuje už podruhé, tuto fascinaci důsledně a vytrvale proměňuje nejen v malby a linoryty, ale nově i v trojrozměrné objekty – knížky s rozkládacími akvarelovými sceneriemi českých motoráků a evropských tramvají, atlas cukrovarských parních lokomotiv, album škodováckých trolejbusů 14 Tr, kartonový model ostravské tramvaje nebo vlastnoručně ušité boty s bardotkami na špičkách. Z obyčejných fotografií posbíraných po internetu dokáže zejména díky práci s barevnými plochami vytvořit výjevy s až mystickou atmosférou – a přitom na malbách nechybí to, co je pro šotoušské oko nezbytné, tedy charakteristické prvky té které lokomotivy a jejího nátěru (často včetně rudé hvězdy na čele – Lorenza zajímají jen vozidla státních dopravců a starší než on sám). Krajina se může slévat v několik tmavozelených skvrn, ale trolejové vedení nebo izolátory telegrafních sloupů musí být patrné. Výstava je samozřejmě vhodná i pro nešotouše – stejně se mi nechce věřit, že by se skutečně obešli bez nějaké podobné páteře světa, jakou poskytuje linková veřejná doprava nebo Kryšpínův systém číslování lokomotiv ČSD…

Art brut Praha, 11. 12. 2025 – 10. 1. 2026