Jak vypadalo výběrové řízení na vedení Divadla Rokoko před rokem, a proč s vámi byla po roce smlouva zrušena?
Zielinski: Před rokem bylo vypsáno řádné výběrové řízení na funkci uměleckého šéfa Divadla Rokoko. Byla jmenována komise z divadelních odborníků a zástupců magistrátu, který je zřizovatelem divadla. Na základě našeho projektu jsme vyhráli a Tomáš Svoboda byl na čtyři roky jmenován uměleckým šéfem.
Čepek: V té době se už vědělo, že by Divadlo Rokoko mělo za rok jít do transformace. Počítali jsme, že se za tento rok budeme transformovat na o. p. s. a odtrhneme se od organizace Městských divadel pražských (MDP).
Svoboda: To nám řekli na magistrátě, stejně reagovala i tehdejší ředitelka MDP. Té potom doběhla čtyřletá pracovní smlouva a bylo vypsáno konkursní řízení na její místo. Jednou z podmínek výběrového řízení bylo transformovat Městská divadla pražská. Na naši přímou otázku, kdo má být ředitelem MDP, jsme se dozvěděli, že to má být manažer pro transformaci.
Schulczová: Důležité bylo, že transformací mělo projít jen Divadlo Rokoko. Divadlo ABC se mělo stát nástupnickou organizací MDP a transformovat se nemělo.
Svoboda: Do konkursu se přihlásilo pět uchazečů a vítězným projektem byl vyhlášen projekt režiséra Zajíce, který se mimochodem také hlásil na post uměleckého šéfa Rokoka. Jeho projekt není vůbec manažerský. Je umělecký a obsahuje v podstatě sloučení obou scén do jednoho souboru se dvěma scénami, které se budou proměňovat společně.
Jak takováto proměna ABC a Rokoka bude podle vás vypadat?
Čepek: Těžko říct, řediteli podle jeho vlastních slov vadí poetika Divadla Rokoko a dramaturgie Divadla ABC. Asi si představuje něco mezi tím, ale to je pouze spekulace. Jeho projekt jsem nečetl, nevím tedy, jestli má konkrétní dramaturgický plán.
Měli jste nějakou možnost zasáhnout do tohoto procesu?
Svoboda: Vůbec žádnou, naopak mě velmi zarážel postoj magistrátu, protože v podmínkách výběrového řízení nebylo ani znát, že by zadavatelé věděli o našem projektu, se kterým jsme před rokem zvítězili.
Čepek: Výběrové řízení jako by postrádalo samu základní znalost problematiky těchto divadel.
Schulczová: Měli jsme schůzku celého souboru, na které nám byl představen pan Zajíc, který nepřímo zpochybnil existenci našeho projektu. Řekl, že pokud vůbec existuje, tak že se s ním seznámí.
Zielinski: Náš projekt je samozřejmě veřejný, každý si ho může přečíst. Projekt, se kterým zvítězil pan Zajíc, veřejný není. My jsme opakovaně žádali o možnost jeho přečtení, ale dodneška jsme ho nedostali. Teď nebudu mluvit jako zaměstnanec Divadla Rokoko, ale jako soukromá osoba. Přijde mi zarážející, že člověk, který neuspěje ve výběrovém řízení na funkci uměleckého šéfa Divadla Rokoko, rok nato zvítězí v konkursu na ředitelskou funkci u komise, která již není složená z představitelů divadelní obce, ale výhradně z politiků.
Když jste o tomto výběrovém řízení věděli, reagovali jste nějak?
Schulczová: Magistrátem nám bylo deklarováno, že se skutečně jen hledá člověk pro transformaci. Proto jsme neměli ambice postavit protikandidáta.
Zielinski: Ta transformace nám přeci měla pomoct!
V čem?
Schulczová: Osamostatnili bychom se. To by znamenalo získat právní subjektivitu a uskutečnit přeměnu příspěvkové organizace na o. p. s. nebo s. r. o. Tedy na subjekt, který získává od magistrátu grant a nemá tak úzkostlivě rozdělené jednotlivé finanční kapitoly. Může se tedy chovat v rámci divadelního trhu tržním způsobem a spravovat peníze podle vlastních potřeb.
Takže jste tady jen do konce sezony.
Zielinski: Oficiálně nám to ještě nikdo neřekl, ale v podstatě ano. Z našeho jednání s panem ředitelem to tak vyplynulo.
Čepek: Teď je samozřejmě otázka, co s námi, protože máme podepsané smlouvy na čtyři roky.
Hledáte si novou scénu, na které byste měli možnost svůj projekt naplnit?
Zielinski: Snažíme se, ale je to pro nás velká neznámá.