Do poslední chvíle prý Markéta Othová utajovala i před nejbližšími lidmi obsah nynější výstavy v pražské Galerii Jiří Švestka. Sdělila pouze, že bude čítat 31 fotografií a ponese název Mluv s ní.
Námět souboru černobílých záběrů, z nichž každý je vyzvětšován na monstrózní formát 110 x 160 cm, se vyznačuje elegantní, ale i iritující nekomplikovaností. Na ulici jednoho, zřejmě italského města se na kávu či na sklenku zastavila zpěvačka Björk a společnost kolem ní. Tito uvolněně mondénní lidé na snímcích Markéty Othové posedávají, postávají a rozmlouvají. Fotografka se vyskytovala na téže zahrádce, o několik stolků dál, a „cvakala“ ten cvrkot. Na některých snímcích je Björk jen jednou z onoho hejna „cool“ figur, na jiných se stala jejich středobodem, na dalších ani není vidět – hosté podniku se zrovna naklonili tak, že hudebnici pro pozorující objektiv pražské fotografky zakryli.
Markéta mluví s Björk
Letmý pohled by mohl vyvolat dojem, že Othová mačkala spoušť po způsobu paparazziů nebo sportovních fotoreportérů, kteří na svých strojích zapnou sekvenční snímání a díky této „palbě“ uloží rozfázovaný výsek reality na film či paměťovou kartu. Standardní sekvenční snímání má poskytnout materiál pro výběr nejvýstižnějšího okamžiku, zprostředkovat informaci, kterou lidské oko kvůli svému kontinuálnímu vnímání nemůže přečíst. Jenže pozorování Björk & spol. nevykazuje tuhle časovou vypjatost. Othová zaznamenávala proměny vztahových a vizuálních konstelací minimálně během několika minut (dává tím vzpomenout na sérii záběrů člověka jdoucího na procházku se psem, jíž se prezentovala při finále Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2002 a také s ní tehdy zvítězila). Pokud tedy jde o časovou „hustotu“ souboru Mluv s ní, má velmi blízko k běžnému pozorování včetně hluchých míst.
Othová neusilovala o to mít islandskou pop-star v hledáčku takzvaně co nejlépe. Dala věcem volný průběh. Až tak, že na dvou exponátech nechává do hry vstoupit nepřesné zaostření objektivu. Tím, že nedoostření fotografka „přizná“, stává se tento lapsus součástí metody, takže kruh je uzavřen, paradox dokonán, výtka proti technickému prohřešku je tím paralyzována.
Titul Mluv s ní vykazuje doslovnost i pružnost. Společnost vyskytující se kolem Björk s hudebnicí mluví, Islanďanka komunikuje, telefonuje, směje se, gestikuluje. Pražská fotografka jako by se zdráhala k pop-star přiblížit byť jen o krok, jako by sebe samu nabádala, aby zůstala tam, kde je – v závětří, v odstupu, v anonymitě. Ale přitom Othová fotografováním s Björk svým způsobem mluví, alespoň za sebe určitě; vede s ní tichý a monologický dialog. Fotografka se titulem svého souboru ovšem obrací i na diváka, jeho směrem apeluje: Mluv s ní, s autorkou, zkus komunikovat s jejími snímky, nezdráhej se, neboj se.
Svez se s ní
Soubor Mluv s ní je příkladem konceptuálního díla, jehož východiskem je přímý, nikoliv však dokumentaristický, nýbrž skoro prostomyslný záznam, který je zručně, cílevědomě a ambiciózně zpracován tvůrcem a jeho galerií až k takzvané události. Určitá čistota, senzitivnost, nevinnost i – není to myšleno pejorativně – myškinovská hloupost fotografických záznamů Markéty Othové je nedělitelně srostlá s jemnocitnou rafinovaností, se zkušeně cílenou marketingovou nátlakovostí. Na souboru Mluv s ní je něco mile praštěného a sympaticky sebevědomého, ale také tyjícího a voyeurského v protivném smyslu. Othová tu na jedné straně s hebkou distancí pozoruje popovou hvězdu, na straně druhé nechává slávu Islanďanky pragmaticky působit ve svém vlastním zájmu; od věhlasu té, o níž se tu mluví, je toho zde odvozeno příliš. Jakmile by nešlo o Björk či jinou hvězdu takového formátu, soubor by byl rozsahem neúnosný a vůbec málo zajímavý; už takhle se jeho upovídanost a početnost pohybuje na hraně.
Argumentace galeristy Jiřího Švestky, že u nového souboru Othové „každý pohled, výraz či gesto získává na významu“ a že „s trochou nadsázky by se dalo hovořit o barokní kompozici“, je z těch tvrzení, u nichž touha adorovat a prodat banalizuje sdělení do naprosté obecnosti. Pohled, výraz a gesto účinkuje a „získává na významu“ u každé jen trochu dobré fotografie, z toho odvozovat jedinečnost zkrátka nejde.
Velmi pravděpodobně daleko vstřícnější a sofistikovanější hovory o díle Markéty Othové proběhnou ve čtvrtek 30. listopadu od 18.30 přímo v Galerii Jiří Švestka, kde se diskuse kromě autorky zúčastní i historik umění, kurátor a filosof Karel Císař. V galerii lze také za rovných sto korun zakoupit sešitový katalog, který přetiskuje všech jedenatřicet vystavených fotografií.
Autor je redakktor MF Dnes.
Markéta Othová: Mluv s ní. Galerie Jiří Švestka (Biskupský dvůr 6, Praha 1), 25. 10. 2006 – 6. 1. 2007.