Programová alchymie velkých myšlenek

Jedním z našich hlavních cílů je být v čele vývoje, který v požadavku na trvalou udržitelnost v architektuře spatřuje výzvu a aktivního spoluhráče, nikoli omezující zdroj potíží.

Zahájení projektu BIG/IDEAS předcházela přednáška „frontmana“ kodaňské kanceláře Bjarke Ingelse, která se uskutečnila 14. listopadu 2006 v Betlémské kapli. V souvislosti s nedávno diskutovaným tématem vztahu architektury a médií, respektive prezentace architektury, kterému bylo věnováno letošní 5. číslo časopisu Era 21 – a k němuž jeho zástupci ve spolupráci s Centrem pro středoevropskou architekturu v Praze uspořádali další ze svých veřejně přístupných Kulatých stolů –, lze říci, že Galerie Jaroslava Fragnera zaujímá v tomto ohledu v českém prostředí nezastupitelné místo. Přednášku navštívilo neuvěřitelných šest set posluchačů, což poněkud poopravuje zavedený a neustále opakovaný názor, že českou veřejnost architektura nezajímá.

Bjarke Ingels zde představil práci své kanceláře vskutku velkorysým způsobem: úvodní projekcí ve stylu Hvězdných válek sdělil v několika bodech základní postuláty tvorby architektonického studia a následně – prostřednictvím perfektně zvládnuté prezentace jednotlivých projektů – zasvětil diváky do svého přístupu k architektuře a do kompletního procesu práce na cestě od konceptu až po výslednou realizaci.

Bjarke Ingels – úspěšný mladý muž

Zakladatel architektonické kanceláře BIG se narodil v roce 1974 v Kodani. Studoval na Det Kongelige Danske Kunstakademis Arkitektskole v Kodani (1993–1999), na Escuela Technica Superior de Arquitectura v Barceloně (1996–1997) a mezi lety 1998 a 2001 získával praxi u proslulého architekta Rema Koolhase ve studiu OMA. V roce 2001 založil spolu s Juliem De Smedt (nar. 1975) studio PLOT. Po pěti letech úspěšného působení studia, které dvakrát získalo Cenu mladých architektů, Zlatého lva v Benátkách a již podruhé bylo nominováno na Cenu Miese van der Rohe, se její zakladatelé rozhodli každý pro samostatnou dráhu. Zatímco Julien De Smedt založil komornější ateliér JDS Architects, Bjarke Ingels sestavil dnes již šedesátičlenný tým odborníků zabývajících se architekturou, urbanismem, výzkumem a developmentem. V současné době působí také jako hostující profesor na Rice University v Houstonu a na Harvardu.

Ingels vnímá současnou architektonickou tvorbu jako egocentrické, výstřední a od reality odtržené solitéry, nebo jako předvídatelné a nudné produkty specializovaných týmů. Vůči takovéto praxi se kriticky vymezuje a snaží se dokázat, že existuje i třetí cesta. Jádrem architektury BIG je schopnost svěžího pohledu, zkušenost, hravost, neotřelost a původnost myšlení a ekologický rozměr. Díky spolupráci s odborníky z různých oblastí jsou členové kanceláře schopni pracovat na poměrně velkém množství projektů rozdílného určení – bydlení ve městě, hotelů, administrativních budov, parkovišť či staveb s kulturní, sportovní nebo náboženskou funkcí.

Programová alchymie/flexibilní studio

BIG označují svou praxi jako „programovou alchymií“ – kombinují tradiční prvky, jako je bydlení, volný čas, práce, parkování či nakupování, s novými formami symbiotické architektury. V projektu MTN (Mountain Dwellings; ve výstavbě) sloučili funkci parkoviště a bydlení do jedné stavby, jejíž spodní část – umělý betonový svah – je určen parkovacímu prostoru, který v elevaci podkládá tenkou vrstvu kaskádovitě uspořádaných bytů se střešními zahradami. Autorům se zde podařilo docílit efektivního propojení obou funkcí (ke každé bytové jednotce přímo přísluší parkovací místo – třebaže se nachází v desátém patře) a zároveň vytvořit nový prvek v městské struktuře: stavba Mountain Dwellings je „kopcem“ na jinak plochém území Kodaně. Symbolická rovina je vtipně podtržena výtvarným řešením kovového oplocení budovy s motivem velehor.

Dalším příkladem hledání nových a proměn dosavadních funkcí jednotlivých staveb i rozsáhlejších urbanistických celků je projekt BAT (Battery; v procesu), jehož tématem je integrace muslimské a dánské kultury prostřednictvím začlenění vůbec první mešity na území Dánska do centra komplexu obsahujícího byty, obchody a zařízení pro volný čas a sport. Autoři k projektu uvádějí: „Můžeme si představit maximálně zahuštěnou multikulturní čtvrť ve městě, které se bojí výšek, v zemi, která se bojí všeho cizího?“ BIG se v rámci tohoto projektu zároveň snaží svést dohromady tři nespojité kodaňské čtvrti – Islandsbrugge, Amagerbro a Ørestad – a vytvořit tak jediné centrum městského života, fúzi krajiny a architektury, zástavby a městské topografie umělých hor, údolí, útesů a jeskyní. Výsledkem má být „architektura, která není svázaná žádnými stylistickými pravidly – otevřená tvorbě nových asociací z celého architektonického spektra“. Uvedené projekty představují úsilí Bjarke Ingels Group osvobodit architektonickou imaginaci od zavedených způsobů uvažování a standardních typologií a nacházet nová řešení odpovídající soudobým požadavkům.

V současnosti má kancelář rozpracovanou řadu projektů v Evropě, Skandinávii i Asii, z nichž asi nejznámější je projekt REN (Lidového domu v Šanghaji), jenž v sobě opět spojuje několik funkcí – hotel a sportovní a konferenční centrum pro Světovou výstavu 2010. Stavba je řešena jako dvě budovy splývající v jednu, jež vytváří čínský znak pro „svět“ – jednoznačně rozpoznatelnou dominantu Světové výstavy v Šanghaji.

BIG v Praze

Výstava v Galerii Jaroslava Fragnera, přinášející vedle elektronických prezentací devatenáct modelů, sestává ze dvou částí. V osvětleném předsálí jsou po celé ploše stěn nainstalovány bannery s prezentacemi realizovaných projektů: PSY (psychiatrická léčebna v Helsingør), VM (230 bytových jednotek v Kodani), MAR (Maritime Youth House v Kodani) a BAD (přístavní lázně v Kodani). Na velkoplošném plátně si pak návštěvníci mohou na velmi zdařilých webových stránkách Bjarke Ingels Group (www.big.dk) prostudovat další projekty a realizace, které na výstavě nejsou zastoupeny. V druhé – neosvětlené – části expozice vystupují ze tmy modely projektů, které jsou v realizaci nebo které mají být realizovány v nejbližší době. Modely vystavené na černých kvádrech jsou – vedle obrazovek s prezentacemi jednotlivých projektů – jediným zdrojem světla v expozici, takže působí, jako by volně pluly v prostoru. Morfologie staveb BIG je velmi rozmanitá, každá jejich realizace je individuální reakcí na individuální situaci. Spojujícím prvkem je však konceptuální přístup, ekologické myšlení, vysoká míra abstrakce a výrazná vizuální působivost hmot. Jejich formální jazyk je široký a flexibilní, v každém projektu jsou však uplatněny právě ty prvky a postupy, jež odpovídají funkčnímu i symbolickému určení stavby. Výstava v Galerii Jaroslava Fragnera stojí za zhlédnutí mimo jiné i proto, že je zde představen projekt nové budovy Národní knihovny v Praze na Letné, s nímž se Bjarke Ingels přihlásil do mezinárodní soutěže na tuto stavbu.

Autorka je historička umění.