Členové občanského sdružení Brno věc veřejná byli při pořádání výstavy Brněnský chodec inspirováni publikací nedávno zesnulého sociálního ekologa Bohuslava Blažka Venkovy. Kniha ukazuje, jak návštěvník vidí věci a jevy, které obyvatel dávno nevnímá, o čem vypovídají až detailní projevy tvůrců daného místa. Rozhodli se oslovit vybrané vnímavé a na prostor citlivé mimobrněnské jedince a dali jim za úkol projít se brněnským centrem a zachytit, co je zaujme i na první pohled zarazí. K chodcům patřili: ostravský režisér a spolutvůrce seriálu Šumná města Radovan Lipus, pražský architekt a urbanista Pavel Hnilička, pražský fotograf Petr Vilgus a šéfredaktor časopisu ERA 21 Osamu Okamura.
Co viděl brněnský chodec? Centrum je naprosto zahlceno auty: pěší zóna města je popřená tisíci výjimek vjezdu (cca 7000). Z některých náměstí jsou tedy spíše parkoviště. Další náměstí v centru trpí naprostou neujasněností své funkce, jsou nepřátelská k lidem, kteří procházejí, a nedej bože, kdyby se chtěli posadit. Brno své centrum také natolik otevřelo trhovcům, že se historické ulice stávají tržnicí s předsunutými stánky.
Chodci zachytili brněnské veřejné prostory vyznačující se absencí zajímavého architektonického prvku – nedostatkem městské výzdoby. Několikrát zazněl postřeh, že namísto květníků jsou všudypřítomné betonové skruže. Jak symbolické pro město, které se věnuje stavbám plným betonu a nevšímá si detailů.
Oddíl výstavy nazvaný Výtvarná díla ve veřejném prostoru se snažil zachytit prvky zdařilé a povznášející. Bohužel i tady se nakonec dospělo ke kritice brněnských afér – výtvarného díla v Nových sadech, jehož nedokonalé materiálové zpracování připomíná veřejné záchodky a lidé to dávají často najevo i činem, nebo sochy Leoše Janáčka před Janáčkovým divadlem, kde se skladatel dostal do role hlídače plánovaného parkoviště.
Organizátoři výstavy se v touze po kladných výsledcích rozhodli každoročně udělovat Cenu brněnského chodce investorovi následováníhodného počinu. Laureátka Olga Nováková byla těsně před udělením ceny odvolána ze své funkce ředitelky společnosti Veřejná zeleň města Brna. Dodnes nikdo pořádně nevysvětlil důvody, které k tomuto kroku Radu města Brna vedly.
Výstava Brněnský chodec měla nečekaně velký ohlas. Nejčastější výrok jejích návštěvníků zněl: Jak to, že jsem si toho dříve nevšiml? Kromě toho se téma zanedbanosti brněnského centra stalo na nějakou dobu ústředním tématem brněnských médií. Radnice byla poprvé cílem mohutné kritiky, což ji dovedlo k úpravě stávajícího tržního řádu, který mnohem důrazněji postihuje trhovectví v historickém centru. Brněnský magistrát také koncem roku zveřejnil své plány na obnovu některých nejhůře postižených náměstí a na postupné odstraňování automobilů z ulic centra. Nelze samozřejmě říci, že to vše bylo způsobeno pouze výstavou Brněnský chodec, ta ale zřejmě přišla v pravý čas na správné místo a rozhodně splnila svůj úkol – podnítit debatu o veřejném prostoru v Brně.
Autorka je výtvarná publicistka.