Román Vladislava Vančury z roku 1934 Konec starých časů a jeho dobový kritický ohlas analyzoval Jiří Poláček v studii Návrat knížete Megalrogova (Tvar č. 20/2006).
Kvality rozhlasového zpracování románu Egona Hostovského Půlnoční pacient (dramatizace Jan Kolář) ocenil v Týdeníku Rozhlas č. 49/2006, v rubrice Reflexe rozhlasové tvorby, Petr Pavlovský.
Pozdější odklon Bohumila Mathesia od antisemitismu a jeho pocit „jakéhosi provinění vůči Židům“ přesvědčivě doložil, v replice na článek Tomáše Pěkného v Roš chodeš č. 9/2006, Mathesiův žák, rusista Jiří Franěk (Roš chodeš č. 12/2006).
V první kapitole vzpomínkového vyprávění v Divadelních novinách č. 19/2006 se herec Radoslav Brzobohatý dotkl i pedagogického působení manželské dvojice herečky a spisovatelky Evy Vrchlické a překladatele Erika A. Saudka.
Galerii osobností české exilové literatury rozšířil Viktor A. Debnár v Literárních novinách č. 50/2006 o portrét prozaika Jaroslava Havelky (1922–1997), publikujícího v edici Sklizeň svobodné tvorby (novela Pelyněk, Lund 1957) a v curyšské Konfrontaci (Breviář podivování, 1979).
K poznání překladatelského díla Vladimíra Holana přispěla polská bohemistka Krystyna Kardyni-Pelikánová studií o Holanových překladech sonetů Adama Mickiewicze v Sborníku prací filozofické fakulty brněnské univerzity Slavica litteraria, roč. 55, sv. 9 (2006).
Za „možná jediného přenašeče anglicko-francouzského viru absurdity do české prózy“ označil Jakub Šofar v úvaze o webové stránce absurdnidrama.wz.cz (Salon č. 496 ze 7. 12. 2006) Petra Pujmana (1929–1989), syna významného operního režiséra a kdysi oslavované spisovatelky, autora mj. doslovu k románu Samuela Becketta Murphy (Čs. spisovatel 1971).
„Kauzu“ románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí (Atlantis, Brno 2006) „řešil“ v Reflexu č. 47/2006 Karel Hvížďala.
Paralipomena, uzavírající sedmisvazkové Dílo Karla Šiktance (Karolinum 2006) a obsahující i básníkovu publicistiku, recenzoval v Týdnu č. 50/2006 Jaromír Slomek.
Rozhovor Petra Placáka s Karolem Sidonem v tradiční rubrice přílohy Babylonu Kádrový dotazník tvoří jádro Babylonu č. 3 z 27. 11. 2006.
Rozhovor s Valjou Stýblovou u příležitosti vydání druhého dílu jejího románu o Josefu Hlávkovi Lužanská mše–- Ars longa přinesly Knižní novinky č. 22/2006.
Nad románem Věry Noskové Bereme, co je (Abonent ND 2005) a jeho ohlasem v recenzích, srovnávajících mj. román Noskové se Škvoreckého Zbabělci, se v Revolver Revui č. 65 (prosinec 2006) zamýšlel Marek Vajchr.
František Knopp
Slovensko
Závěr kalendářního roku je na Slovensku věnován vyhlašování vítězů literárních soutěží. Pravidelným pořadatelem literárních klání je majitel levického nakladatelství L. C. A. (internetové stránky naleznete na adrese www.lca.sk) Koloman Kertesz Bagala. Letos poprvé vyhlásil soutěž o nejlepší román „literárný súbeh ROMÁN“. Prvního prosince se vítězem (a majitelem 200 000 Sk) stal umělecký šéf divadla GUNAGU, dramatik a spisovatel Viliam Klimáček s textem Námestie kozmonautov. Desáté jubileum oslavila soutěž Poviedka, mezi jejímiž účastníky se každoročně objeví několik nových talentů. V květnu porota udělila hlavní cenu třicetiletému Petrovi Ankou, autorovi povídky Tri Martolod. Výherce kromě finanční odměny dostal možnost své texty publikovat. Prestiž Bagalových literárních soutěží potvrzuje fakt, že se z jejich absolventů za deset let existence Poviedky rekrutovala silná generace prozaiků – za všechny jmenujme například Pavola Rankova, Tomáše Horvátha, Karola D. Horvátha, Silvestra Lavríka; českému čtenáři je ovšem známá pouze Pavla Kapitáňová alias Samko Tále, jejíž dvě knihy vydalo nakladatelství Host. Renomé nakladatelství L. C. A. zvyšuje také pravidelná nominace jeho kmenových autorů mezi finalisty slovenské literární ceny Anasoft Litera. Zkratka L. C. A. znamená Literárna a kultúrna agentúra. Věnuje se proto nejen vyhlašování literárních soutěží a ediční práci (mj. tu vycházejí tituly slovenských klasiků, např. Stanislava Rakúse, Dušana Mitany, Rudolfa Slobody), ale také pořádání kulturních akcí – čtení, besed, komponovaných večerů. Novinkou je založení dramatické literární skupiny Živý dôkaz, která sestává ze spisovatelů L. C. A (Lavríka, Jankovice, Horvátha a samotného Bagaly). Do užší nominace Anasoft Litery se dostaly také dvě knihy z edice feministického nakladatelství Aspekt – Etely Farkašové, která za stejný titul obdržela cenu PEN klubu, a Jany Juráňové. Aspekt je nejen vydavatelství zaměřené na ženskou literaturu, ale především feministický časopis. V této době bohužel nevychází jeho papírová forma, můžeme ho nalézt pouze na internetovém webzinu (www.aspekt.sk); redakční okruh Jana Cviková, Jana Juráňová ad. však zůstává stejný. Laureátem ceny Anasoft Litery se však nestal nikdo z autorů z Aspektu ani z L. C. A. Pomyslný literární trůn za rok 2005 zasedl renomovaný slovenský spisovatel Pavel Vilikovský, jehož oceněná kniha Čarovný papagáj a iné gýče vyšla v nakladatelství Slovart (povídky získaly též největší počet hlasů čtenářů časopisu RAK – Revue aktuálnej kultúry). Na českém knižním trhu je bohužel (nejen) tento titul, přestože kvalitativně převyšuje většinu naší literární tvorby, nedostupný.
Helena Vyplelová