poslední dny minulého roku poznamenal v občansko-kulturní sféře sympatický, třebaže pozdní neklid herců Národního divadla: napsali svému ministru otevřený dopis, v němž požadují mj. odvolání notně provizorního šéfa ND Jana Mrzeny. Tryskosekernické angažmá posledních dvou ministrů kultury (jeden řádil hlavně v oblasti památkové péče, druhý v divadle) už je tedy podezřelé i mnoha dalším mistrům interpretačního umění. Proč k tomu další zaměstnanci divadla sborově mlčí, nevím. Držme tedy ND, bohaté příspěvkové organizaci ministerstva kultury, palce v jeho úsilí o tzv. oslabení na ideové frontě a o jasnou dlouhodobou koncepci řízení kolosu. Ministři se mění, prozíravě vybraný šéf divadla by měl vydržet déle. Možná by též bylo vhodné – před příchodem nové vlády – ukončit tradici oslavování nástupu nového ministra kultury řeží a nahradit ji něčím neškodněji barbarským, třeba pečeným volem. – První číslo třetího ročníku A2 (což je laskavá optická pravda; A2 vychází od října 2005) věnujeme mj. vztahu jazyka a moci totalitní či po totalitě šilhající. Před esejem Michała Głowińského o jazyce současných polských politiků (s. 16–17) je dobré nahlédnout do staršího výraziva a argumentů StB (23). Při stupňujícím se čekání na sníh doporučuji exkluzivní ukázku z deníku muzikanta lezoucího na osmitisícovku (13).
A2 vám přeje dobrý celý nový rok, radost z tvůrčí práce a spoustu chytrého čtení!
Libuše Bělunková