Události prvního dne po návratu Benazír Bhuttové do vlasti ilustrují, co Pákistán v příštích několika měsících čeká.
Bývalou pákistánskou premiérku vítaly 18. října 2007 při návratu domů davy příznivců, ale také dva sebevražedné atentáty, kterým nedokázala zabránit ani mimořádná bezpečnostní opatření.
Pákistán je unikátním politickým zřízením: vojenskou diktaturou, kde fungují běžné demokratické instituce, především Nejvyšší soud, dále politické strany a nezávislá média. Má to své výhody i nevýhody. „Zásluhou“ diktatury se daří držet v pozadí islámské politické strany, které však v prostředí vzrůstajícího antiamerikanismu a vůbec protizápadních nálad rychle posilují. Demokratické prvky činí život v Pákistánu snesitelným, a nakonec i díky nim mohlo dojít k dohodě o návratu Bhuttové.
Prvky demokracie v prostředí diktatury ale také přispívají k reputaci Pákistánu jako mezinárodního vývozce terorismu. Ačkoli prezident, generál výsadkových jednotek Parvíz Mušaráf už nespočetněkrát oznámil, že proti zdrojům terorismu zakročí, nikdy se tak doopravdy nestalo. Generálovy příkazy nebyly naplněny – nejen kvůli laxnosti podřízených, ale i proto, že zákony neumožňují uzavřít náboženské školy jen na základě podezření, že se v nich vymývají mozky budoucím sebevražedným atentátníkům. Snad jen v Pákistánu si lze najmout právníka, který u nezávislého soudu dokáže prosadit literu zákona proti nařízení vojenského režimu.
Proti terorismu politikou
Na návrat Bhuttové tlačily především Spojené státy. „Obávají se Mušaráfovy neschopnosti potírat terorismus a jeho rychle upadající popularity,“ tvrdí komentátoři BBC. Úkolem Bhuttové by mělo být systém zcivilnit a zprůhlednit. V boji proti terorismu Bhuttová navrhuje zatím spíš politická řešení. Zaměřit se chce na kmenová území při hranici s Pákistánem, kde se skrývají členové islámských militantních skupin (i když většina hledaných teroristů byla naopak dopadena v pákistánském vnitrozemí). Oblasti mají už od dob britské koloniální nadvlády speciální status, například v tom, že zde státní moc kontroluje jen hlavní silnice a jinde vládnou kmenové rady starších. Bhuttová se chce obrátit na Nejvyšší soud, aby povolil činnost politických stran na kmenových územích, a plánuje rozsáhlé investice do škol a infrastruktury. „Absence politických stran vytváří ve společnosti vakuum, kterého pak využívají extremisté, je třeba varovat obyvatele před nebezpečím fanatismu,“ řekla Bhuttová na tiskové konferenci těsně před návratem do vlasti.
Bhuttová nemůže očekávat, že ji vojáci a policisté budou poslouchat víc než generála Mušaráfa. Stejně jako on si nedokáže zajistit loajalitu tajné služby ISI, mocného hráče na pákistánské scéně. Byla to ISI, kdo v polovině devadesátých let vytvořil afghánské hnutí Taliban. Už skoro 50 let udržuje těsné vztahy s kašmírskými islamistickými skupinami, které dnes mají velmi dobré vazby na teroristickou scénu v celém Pákistánu. ISI se však neřídí pokyny shora, ale sama sebou.
Naděje na povznesení
Daleko efektivnější naopak Bhuttová může být v povznesení popularity – i legitimity – současného režimu. Mušaráf měl zpočátku podporu střední třídy, postupně o ni ale přicházel, když se snažil upevnit svou moc zásahy proti demokratickým institucím. Když letos na jaře prohrál boj o Nejvyšší soud, stálo ho to poslední zbytky popularity. V parlamentu se opíral o umírněné islamisty z Pákistánské muslimské ligy, jako bývalý voják ale reálnou podporu na politické scéně nikdy neměl.
Bhuttová je na tom o poznání lépe. Skandály a přehmaty z jejího předchozího vládnutí jsou už zapomenuty, a především má silnou základnu v podobě Pákistánské lidové strany (PPP). Založil ji její otec Zulfikar Ali Bhutto, který se v sedmdesátých letech stal prvním demokraticky zvoleným lídrem země. Dnes jde o jednu z nejsilnějších politických stran v Pákistánu, která má reálné šance vyhrát v parlamentních volbách na přelomu roku.
Bhuttová tedy do Pákistánu přináší především svou tvář, která povznese stávající vojenský režim jak z pohledu okolního světa, tak zevnitř pákistánské společnosti. Pro Západ je do určité míry pojistkou, že události v zemi s jaderným arzenálem nenaberou neočekávaný směr. Především že ve volbách nezvítězí extremistické islamistické strany – a i kdyby se tak stalo, Bhuttové lidovci a Mušaráfova muslimská liga je přebijí případnou koalicí.
Otazníky ale zůstávají. Bhuttovou spolu s jejím manželem Asifem Zardarim (známým pod přezdívkou Pan 10 procent) vyšetřují policisté ve Švýcarsku a ve Španělsku kvůli praní špinavých peněz z dob jejího předchozího vládnutí. Novou kauzu z let 1993 až 1996 teď otevřel i pákistánský Nejvyšší soud. Pozice charismatické muslimské premiérky proto stále zůstává nejistá, a jak už je v pákistánské politice tradicí, stát se může cokoli.
Autor je redaktor ČT.