Na indonéský ostrov Bali se sletělo více než deset tisíc delegátů, aby od 3. do 14. prosince jednali o změnách klimatu. Kromě státních úředníků se konference účastní vědecká veřejnost, ekologické neziskové organizace, zástupci průmyslu či domorodých organizací.
Konferenci o klimatu na Bali je veskrze politická. Zprávy vědeckého panelu OSN IPCC se tady berou jako podklad pro vyjednávání o tom, kdo, kdy a o kolik sníží emise skleníkových plynů a kdo to zaplatí. Klimatické skeptiky by tu člověk marně hledal. Většina delegátů zde o českém prezidentovi nikdy neslyšela.
Kolotoč mezinárodních setkání ke změnám klimatu se v posledních letech mimořádně roztočil. Na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu se již od roku 1995 každoročně pořádají konference smluvních stran této úmluvy a k tomu se již třetím rokem scházejí strany Kjótského protokolu. Ten byl dohodnut před deseti lety, ale začal platit až po přistoupení dostatečného počtu zemí, což se stalo před třemi lety po ratifikaci Ruska. Protokol zavazuje nejvyspělejší státy ke snížení emisí skleníkových plynů podle dohodnutého klíče. Česká republika si vyjednala snížení o 8 procent proti roku 1990. V současnosti jsme již na minus dvaceti pěti procentech. Není to však zásluhou uvědomělé klimatické politiky, nýbrž kvůli krachu těžkého průmyslu na začátku let devadesátých. ČR však bohužel přitom zůstává na špici zemí OECD v množství emisí na jednoho obyvatele. Největším zdrojem emisí je neefektivní hospodaření s energií, automobilová doprava a zvláště zastaralé uhelné elektrárny.
Během prvního týdne probíhala na Bali jednání úředníků a druhý týden mají zavítat na exotický ostrov ministerské delegace. Očekává se na 140 ministrů životního prostředí, včetně toho českého. Hlavním úkolem přitom má být dohoda o tom, čím nahradit Kjótský protokol, který vyprší v roce 2012. Země se chtějí shodnout na „cestovní mapě z Bali“, která má určit harmonogram na dosažení konsenzu mezi všemi zúčastněnými stranami do konce roku 2009. Další roky jsou pak určeny na ratifikaci této dohody.
Kdo tlačí na změnu
Světová poptávka po viditelných závěrech konference je enormní. V září se světoví vůdci setkali v New Yorku, aby vyjádřili podporu budoucímu klimatickému režimu v rámci OSN. Přidává se i komerční sféra – 150 největších světových společností vyzvalo veřejným dopisem zastupitele všech vyjednávajících států, aby se snažili dosáhnout globální dohody a souhlasili se závazným snižováním emisí pro průmyslové země. Ekologické organizace na potřebu rázné akce upozorňují již dlouhou dobu. K nim se přidaly také organizace aktivní v oblasti rozvojové pomoci, které upozorňují na vážné důsledky pro nejzranitelnější země chudého Jihu. Vyzvaly, aby se široká veřejnost na celém světě k naléhání přidala 8. prosince prostřednictvím veřejných akcí v rámci světového dne boje proti změnám klimatu.
Okluzní fronta?
První dny jednání přinesly několik pozitivních zpráv. Na úvodním ceremoniálu konference podepsal australský premiér Kevin Rudd Kjótský protokol a současně vyzval USA ke stejnému kroku. Další silný pozitivní signál vyslalo na Bali Německo: vláda čtvrté největší světové ekonomiky schválila balík klimatických opatření s ambicí snížit německé emise skleníkových plynů o 40 procent do roku 2020. Čína překvapila svým pozitivním a konstruktivním přístupem. Poprvé totiž nevyloučila, že z jejího současného postavení plynou určité závazky. Přeloženo z jazyka OSN: veliký pokrok. Na druhé straně nejvíce blokují jednání Spojené státy spolu s Japonskem a Kanadou. Z těchto jmenovaných se však pouze Američané nepřipojili ke Kjótskému protokolu. A jen tak se k němu připojit nehodlají a navíc nesouhlasí se závaznými limity emisí pro příští období po roce 2012. Naději na změnu dává dění uvnitř USA. Kongres jedná o klimatické legislativě navzdory Bushově administrativě, jednotlivé státy si schvalují vlastní emisní cíle a zavádějí obchodování s emisními povolenkami. Klima se stává důležitým tématem nadcházejících prezidentských voleb. Tento rok sice ještě nelze očekávat od USA nějaké veliké ústupky, ale snad v blízké budoucnosti dojde k obratu.
Evropská unie přijela na jednání v roli lídra – bojovníka za stabilní klima. V souladu s vědeckými doporučeními panelu IPCC Rada EU letos na jaře schválila cíl omezit v rámci mezinárodních vyjednávání do roku 2020 emise CO2 o 30 procent (ve srovnání s rokem 1990). Pokud se ovšem k podobným závazkům nepřidají ostatní průmyslové země, počítají státy EU pouze se závazkem 20 procent. První týden jednání se však Evropané na Bali příliš veřejně neprojevovali a spíše taktizovali. Silnější tah na bránu se očekával až druhý týden v podání evropských ministrů.
Na konci jednání na Bali ovšem rozhodně nelze očekávat přijetí nové mezinárodní dohody. Za úspěch bude považováno nalezení cesty k novému mezinárodnímu režimu, který bude zavazovat průmyslové země k razantnímu snížení emisí skleníkových plynů a zároveň zapojí vhodným způsobem do boje proti změnám klimatu i země rozvojové. O konkrétní snížení emisí pak bude nutné se zasadit především na národní, regionální, ale i osobní úrovni.
Autor se účastní konference na Bali za Centrum pro dopravu a energetiku.