Jak dnes pracovat s klasickými kinematografickými žánry? Lze k nim přistupovat pietně, nebo naopak podvratně, případně je pouze citovat. Nový western Jamese Mangolda 3:10 Vlak do Yumy ukazuje, že si cestu do minulosti můžeme také báječně užít.
Zatímco Tahle země není pro starý si pohrává s atributy nejameričtějšího ze všech žánrů, aniž by opustila svéráznou poetiku bratří Coenů a časoprostor posledních tří dekád, sedmý celovečerní počin Jamese Mangolda naopak navazuje tam, kde klasická éra westernu skončila. Návaznost na klasiku žánru není u snímku 3:10 Vlak do Yumy náhodná, neboť jde o remake (v originále stejnojmenného) snímku z roku 1957, který se u nás uváděl pod názvem Cesta za záchranou. Původní snímek ještě nepoznamenala potemnělost či nemalá dávka cynismu, které o pár let později začaly westernem prostupovat. Režisér staršího snímku Delmer Daves sice problematizuje „černotu“ záporného hrdiny a zlehka shazuje „čistotu“ hrdiny kladného, přesto otevírá brány k výsostně morálnímu vítězství spravedlnosti a dobra. Mangoldova verze rozhodně tyto stavební kameny neboří a představuje tak snahu o sblížení s tradiční podobou westernového žánru, čímž může zklamat diváky, kteří by rádi viděli něco podobně podvratného, jako je Jarmuschův Mrtvý muž, nebo krutě demytizujícího, jako jsou Clintonovi Nesmiřitelní. Když si však srovnáme remake s původní verzí, zjistíme, že posun „jinam“ lze zaznamenat i u Mangolda.
Motiv v hlavní roli
Komparace obou filmů nabídne několik zřetelných odlišností: starší verze je o celou půlhodinu kratší a obejde se bez většího množství akčních scén. Delmer Daves se přednostně soustředí na prostor hotelového pokoje v městečku Conection, kde farmář Evans hlídá pistolníka Wadea a oba čekají na příjezd vlaku, jenž je má zavést do Yumy, kde Wade stane před soudem. Ačkoliv ve starší verzi zbývá dostatek času na dialogy a psychologické vykreslení ústřední dvojice, výsledek nijak zvlášť nepřekračuje obvyklá žánrová schémata. James Mangold oproti tomu sice oklešťuje úlohu Evansovy ženy, cestou do Conectionu stihne odehrát půltucet akčních scén a dialogům v hotelovém pokoji věnuje čtvrtinovou minutáž, je to ale právě „psychologičnost“, která celému snímku dominuje. Remake paradoxně díky posílení Evansova pudu pro spravedlnost, poctivost a dobro vyhrocuje motiv morální zásadovosti kladného hrdiny. Mangold nenápadně v Evansovi probouzí ještě druhou polovinu jeho Já, o které šéf bandy Ben Wade hovoří jako o té, která se mu na něm líbí. Jeho postava farmáře je pod tlakem existenciální krize: nejenže je zadlužený a nemá prostředky na zajištění slušných podmínek pro rodinu, ale navíc cítí sílící despekt ze strany svého staršího syna, který se ve starší verzi téměř vůbec nevyskytuje. Mangoldova verze je tak zakotvena v intencích tradičního westernu a v lecčems se shoduje s originálem z roku 1957, současně ale prohlubuje téma spravedlnosti tím, že snímek obohacuje o Evansovy stinné stránky. Netušíme, zda nepodlehne Wadeovu našeptávání, případně slibům vyšší finanční odměny, když jej propustí.
Stejně tak i v případě Wadea nabízí remake mnohovrstevnatější osobnost. Wade si v podání Russella Crowea zachoval obdobný typ humoru jako jeho předchůdce z původního filmu, jinak se od něj ale dosti odlišuje. Glen Ford v žádném případě nepůsobil jako člověk, pod jehož palbou zahynulo několik lidí, ale spíš vzbuzoval dojem horala, ne-li přidrzlého turisty. Téma spravedlnosti za každou cenu se u obou postav protíná s tématem kolegiality a respektu pro hájení svých hodnot.
Nedá se říct, že by scenáristé Halsted Welles a Michael Brandt přímo zproblematizovali své hrdiny, vždyť rozdělení na dobro a zlo zde existuje stejně jako v nejklasičtějších snímcích westernového žánru. Scenáristé spíš odhalili psychologickou motivaci obou hlavních postav, která dodává opodstatnění všem vyřčeným větám, váhavým gestům i urputnému mlčení. A právě ona dělá z 3:10 Vlak do Yumy výtečný filmový zážitek.
Autor je šéfredaktor internetového filmového časopisu 25fps.
3:10 Vlak do Yumy (3:10 to Yuma). USA 2007. 117 min. Režie James Mangold, scénář Halsted Welles, Michael Brandt, kamera Phedon Papamichael, hudba Marco Beltrami. Hrají Russell Crowe, Christian Bale, Ben Foster, Alan Tudyk, Vinessa Shawová, Peter Fonda ad. Premiéra 6. 3. 2008.