Docentka Ústavu Dálného východu FF UK reaguje na článek Martiny Křížkové Bouchnout to mohlo kdykoli (A2 č. 11/2008), který se zabýval problémy s volbou ředitele ústavu.
Autorka v článku Bouchnout to mohlo kdykoli vystavěla dramatický příběh, nicméně se v něm dopustila řady vážných faktických chyb a zkreslení. A nejen to. Zcela opomněla fakt, že kauzy nemívají pouze jednu stranu, což by měla jako novinářka ctít. Žádný ze stálých členů Ústavu Dálného východu totiž nebyl osloven (dr. Sýkora byl kontaktován telefonicky) a k případu se vyjadřovali lidé, kteří spor znají zvenčí.
Jsme pracoviště specifické, a to nejen tím, že máme už druhý rok prozatímního ředitele. Nezdá se mi, že by tím ale trpěly naše základní funkce – výuka a výzkum. Toto je bohužel zapotřebí zdůraznit, protože z článku by nezasvěcenec mohl nabýt dojmu, že pedagogové jen revoltují proti všemu a všem a pacifikováni by mohli být pouze penězi (viz citát doc. Bílka z A2: „Když bude pedagog placen v řádu třiceti tisíc měsíčně, tak bude mít chuť pracovat. Se stávajícími platy nemá co ztratit a svoji frustraci řeší i vyhledáváním konfliktů. Je to jedna z mála možností, jak se projevit.“). Na druhé straně nezastírám přítomnost vnitřních neshod a intrik ovlivňujících ovzduší, osobní vztahy nebo lépe vztahy mezi semináři, což ovšem není jev včerejší. Napětí v ÚDLV panuje od nástupu doc. Lomové na místo ředitelky.
K nejkřiklavějším věcným chybám:
1. Pověřený ředitel ÚDLV Jan Sýkora je příslušníkem stejné generace jako doc. Lomová.
2. Doc. Lomová není zakladatelkou ÚDLV, po reorganizaci fakulty tento nově zřízený ústav vedl od roku 1990 prof. Oldřich Král. Není proto možné podsouvat sporům generační podtext a vůbec už nejde o vzpouru mladých dravců proti zasloužilému zakladateli.
K nepřesnostem:
1. Konkurs na ředitele ústavu nevyhrál žádný z uchazečů. Děkan to pracovníkům ÚDLV osobně sdělil v květnu 2007. Většina členů ústavu se shodla na kandidatuře dr. Sýkory a děkan jej pověřil vedením s tím, že ke jmenování dojde během září. Zapomněl dodat, že mezitím jedná s dr. Gieselmannem. Celá záležitost byla ze strany vedení fakulty řešena nešťastným způsobem, což děkan nakonec také uznal.
2. Z článku bych usoudila, že dr. Sýkora „vyrazil do senátu“ s hrstkou vzbouřenců bez pozvání a aniž by měl na takový postup právo. Akademický senát je orgánem pro akademické pracovníky. Zasedání bylo emotivní, nebylo však (viz zápis dostupný na internetu) vedeno explicitně proti doc. Lomové, její jméno v kauze nefigurovalo a členové ÚDLV se vyjadřovali výhradně k děkanovu postupu, resp. k osobě dr. Gieselmanna.
3. V textu se doc. Lomová o dr. Gieselmannovi vyjadřuje způsobem, jako by šlo o nezaměstnaného špičkového odborníka. Dr. Gieselmann nebyl nezaměstnaný, na německé poměry má velmi slušný plat a do Prahy ho mohla přilákat pouze výjimečná nabídka. Vzbouření proti děkanovu rozhodnutí mělo několik důvodů: jednak jsme se všichni domnívali, že ředitele máme, jednak jsme nechápali, proč máme mít ředitele, který nemůže vzhledem k jazykové bariéře vykonávat většinu svých funkcí a navíc bude zatěžovat náš už deficitní rozpočet, v němž chybějí peníze i na externisty. Nepřesvědčil nás ani jako odborník. Konečný projekt, který předložil, byl souhrnem informací získaných z „pohovorů“ s členy ÚDLV. Jeho koncepce nebyla posouzena žádným z odborníků, kteří jsou se stavem a směřováním ÚDLV alespoň rámcově seznámeni. Jediným takovým byla doc. Lomová, její hlas může být ovšem těžko nestranný.
Nyní k tzv. vnitřním koncepčním sporům, které jsou skutečně bolavým místem ÚDLV:
1. Hovořit o ideovém střetu „mezi bakalářským programem japanologů, který je více orientován na praxi, a na vědu aspirujícím magisterským studiem sinologie“ je zjednodušením. Magisterské studium není něco, co samo o sobě aspiruje na vědu. Bakalářské programy japonských studií (také koreanistiky) reagují na aktuální poptávku adeptů, kteří se většinou chtějí uplatnit na trhu práce ve firmách. Programy zohledňují i dlouholetý požadavek vedení fakulty na náplň strukturovaného studia, v němž bakalářem se stává ten, kdo může odejít do praxe s konkrétní sumou jazykového vybavení i znalostí daného kulturního prostředí, tj. „dohotovený“. Kvalitní magisterské studium se nemůže rozvíjet bez slušných znalostí jazyka, jinými slovy: bez znalostí jazyka je veškeré „vědecké“ bádání pouhým předstíráním. Magisterský program (i případné doktorské studium) musí stát na dobrých základech, aby absolventi mohli jednou konkurovat světovým špičkám. V tom, alespoň podle mého, rozpor neexistuje, protože obory jsou řádně akreditovány a ředitel ústavu nemůže nařídit pedagogům, aby učili podle jiné akreditace než té, kterou schválilo MŠMT.
2. Debata (nikoli „ideový střet“) vyplývající z rozdílnosti dvou koncepcí prosazovaných doc. Lomovou na jedné a japanisty s koreanisty na druhé straně se vyhrocuje uměle. Zatímco dr. Sýkora ve své koncepci zdůrazňuje nutnost posílení studia moderní společnosti, doc. Lomová prosazuje autonomii oborů a „tradici“.
3. Příběh ÚDLV nemá bohužel šťastný konec. V druhé polovině března nebyla podpořena nominace dr. Sýkory na ředitele ÚDLV, výsledek tajného hlasování byl 5 : 5. Děkanovi nezbývá než se znovu rozhodovat. Nabízí se mj. rozumný chirurgický řez a rozdělení seminářů podle jejich souhlasu/nesouhlasu s navrhovanou koncepcí. Nebyl by to první ani poslední zákrok tohoto druhu a pravděpodobně by se jím vše z hlediska ÚDLV vyřešilo.
Autorka působí v ÚDLV FF UK.