Petr Vaštl, skrývající se za pseudonymem Aranos (čti araňoš), multiinstrumetalista žijící v Irsku, vydal dvě pozoruhodné albové novinky.
Aranos si získal reputaci především účinkováním na několika albech britských psychedelických skupin Nurse With Wound a Current 93. Jeho sólová tvorba, s níž se před dvěma lety představil na festivalu Stimul, nezapře slovanské kořeny a oblibu cikánské hudby, blues i surealismu a všemožného burácení. Extatická, sytá houslová hra na jedné straně, rafinovaný šlapací hlukostroj z bicyklu a desítky minut chvějivých gongů na straně druhé, tak by se ve zkratce dalo přiblížit jeho tvůrčí rozpětí.
Divné kroje zvané uniformy
Vlastním nákladem vydané album Tax je konceptuálním dílem na téma daně. Po rozverné úvodní instrumentálce začne Aranos svým waitsovsky chraptivým hlasem pěkně po bluesovém způsobu: probudil jsem se dnes ráno, rozsvítil, začal si čistit zuby a tu mě napadlo, za co všechno platím daně. Za pastu i kartáček, za vodu, za světlo, za polštář i postel atd… Minimalistická Wouldn’t You Like To Know dokola opakuje a vrství otázku, kam všechny ty peníze jdou, v následujících písních se Aranos hrozí nad tím, kolika penězi přispívá každý z nás na armádu, zbrojení a zbytečné zabíjení; mladí muži oblečení v divných krojích zvaných uniformy mají – díky svému odění – povoleno chování, které by jinak oděným lidem nebylo tolerováno. Před závěrečnou, zklidňující instrumentálkou Aranos prohlásí, že na válku již nehodlá dále platit, a nabídne seznam lidí, které považuje za kriminálníky: Usáma bin Ládin, George Bush, Tony Blair, Mao Ce-tung, Caesar, Alexandr Veliký, Napoleon, Hitler, Čingischán, všichni účastníci Jaltské konference…
Album, jehož autor se nijak netají sympatiemi k anarchismu, po hudební stránce rozhodně není punkové, jak by někdo mohl očekávat. Zkomponované a nahrané je s nadhledem, instrumentálním mistrovstvím a chutí – většina z tuctu skladeb zní vyloženě vesele (například popěvek Sargeant Zero o mladistvém delikventovi, který se v armádě konečně dostane k vytouženým hračkám na zabíjení). Kromě vrstveného hlasu a houslí tu mají slovo i varhany a trocha dechů, občas je radostné muzicírování přerušeno ilustrativní pasáží – kázáním, maršem, pohřební hudbou.
Vstříc lesklým teplým knedlíkům
O tom, že v hájemství experimentální, abstraktněji pojaté hudby se Aranovi daří pohybovat se stejnou lehkostí jako ve světě písní, svědčí album Mother Of Moons Bathing (Soleilmoon), na němž si místy připomeneme Vaštlovo spojení s mistry potměšilosti Nurse With Wound. Už úvodní skladba Awaking Horns nemá nic společného se zvukem rohů a jiných dechů; jde o donekonečna opakovanou počítačovou akustickou chybu – click. Následující New Boyfriend je sice „veselou písní o věcech nejistých“, zbytek alba se už ale drží jednotné linie: nervní hluk, skřípot houslí a údery gongů, studiovou technikou rozsekané hlasy a terénní nahrávky nejasného původu vytvářejí nemelodická a nerytmická zvuková prostředí, v nichž se – vzhledem k žánrové nezařaditelnosti – musí každý posluchač spolehnout na své instinkty a zorientovat sám. Jedno má tahle změť zvuků s písničkovým Tax společné – záměrná indolence, kostrbatost i morbidnost jsou prezentovány s úsměvem, radostným ponorem a láskou k poctivému muzikantství.
brainwashed.com/aranos