Letos v únoru se v pražské kavárně Krásný ztráty událo neobvyklé uvedení nové knihy. Představilo se tu hned sedm autorů. A kdyby byli přijeli všichni, kdo se na knize podíleli, do sálu už by se nevešli hosté. Literární omnibus pod názvem Čalo voďi/Sytá duše je první rozsáhlý výbor z prozaické tvorby našich romských autorů včetně nejmladší generace.
Editorky přítomné knihy Jana Kramářová a Helena Sadílková připravily v roce 2006 v Muzeu romské kultury v Brně velkou výstavu o romské literatuře. Jelikož během příprav shromáždily množství materiálu, pojaly nápad vydat místo obvyklého katalogu výbor z děl romských autorů. S jistým zpožděním, ale s o to větší pompou nakonec uvedly na trh reprezentativní čtyřsetstránkový svazek pojmenovaný po původní výstavě Čalo voďi/Sytá duše. Pro titul si vypůjčily citát známého spisovatele Andreje Gini, který se při vzpomínání na nuzná, ale šťastná léta v osadě nechal slyšet, že „měli (…) sice hladový žaludek, ale duše byla sytá…“.
Tato mocná kniha má svou historii a její duchovní patronkou je zesnulá docentka Milena Hübschmannová, zakladatelka české romistiky. Už od 60. let povzbuzovala příslušníky romské elity, aby se nebáli psát, a to hlavně romsky. První platformou pro romsky psané slovo se stal časopis Romano ľil, vydávaný Svazem Cikánů-Romů (1969–1973). V pauze mezi násilným zrušením svazu a sametovou revolucí se romská kulturní činnost ukryla do podzemí, respektive pod ochranná křídla různých folklorních souborů, a tištěná produkce dostala šanci pouze v podobě neprodejné, dnes raritní brožury Romské písně/Romane giľa z roku 1979. V 80. letech Hübschmannová jednala s nakladatelstvím Albatros o vydání podstatně rozsáhlejší sbírky romské tvorby, opět neúspěšně; v roce 1990 se jí alespoň podařilo protlačit útlou knížečku Kale ruži/Černé růže, obsahující práce mladších autorů. Od roku 1989 se pak Hübschmannová přímo i nepřímo podílela na vydání řady drobnějších i větších děl romské literatury, oné velké souborné romské knihy se však nedočkala. Editorkám patří dík za to, že jednu část jejího životního díla dovedly do konce.
Já? Já nejsem spisovatel
Antologie obsahuje prozaické texty více než dvaceti romských autorů, které se rozsahem pohybují od kratičkých črt na úrovni haiku (Olga Giňová) až po novelu (Hilda Pášová). Velký rozptyl je i ve věku autorů: nejstarší Andrej Pešta se narodil v roce 1921, nemladší Patrik Čonka teprve 1982. Vezmeme-li v úvahu také rozdílnost v přístupu u mužů a žen, obyvatel venkova a měst, další rozdíly vyplývající z použitého jazyka (češtiny a romštiny) či samozřejmě z látky samé, může se čtenář těšit na velice různorodou přehlídku současného romského písemnictví. A protože dosavadní romská produkce byla nejčastěji otiskována časopisecky, pod jednou obálkou se tu sešly texty z nejrůznějších periodik, jako bylo porevoluční Amaro lav/Naše slovo, všechny inkarnace časopisu Gendalos/Zrcadlo, již zaniklý Romano kurko/Romský týden, stále vycházející Romano hangos/Romský hlas či sborník romistických studií Romano džaniben/Romské vědění – a něco navíc z archivu Mileny Hübschmannové.
Editorky seřadily texty chronologicky podle obsahu. Čtenář má možnost do romského literárního světa pronikat postupně od tradovaných pohádek přes vzpomínky na (idylické) předválečné Slovensko, přes traumata válečného pronásledování, léta nelítostné asimilace charakterizovaná kulturním i faktickým útlakem i relativním blahobytem až po bouřlivé období přechodu k demokracii, často vedoucí k emigraci. Výbor z romské prozaické činnosti přináší nesmírně občerstvující ukázky mladé, ale přitom už vyhraněné literatury a současně přibližuje známou i méně známou historii Romů na našem území v průběhu 20. století.
Počátek nového tisíciletí je na vydávanou romskou tvorbu velice bohatý. Samostatně v posledních letech publikovali mimo jiné Agnesa Horváthová, Vladislav Haluška, Erika Oláhová či Gejza Horváth. Někteří z autorů přitom pracují na rozsáhlejších dílech, takže se blížíme k vysněné metě místního romského písemnictví, k románu. A i když ze sedmi autorů přítomných na čtení z publikace Čalo voďi ani jeden nepřistoupil na to, že by snad byl spisovatel, momentální příznivé klima na knižním trhu i uvnitř komunity svědčí o tom, že ke zrodu literatury západního střihu je to minimálně první krok.
Autorka je anglistka a romistka.
Čalo voďi/Sytá duše.
Muzeum romské kultury, Brno 2007, 400 stran.