Letos v únoru zemřel galerista a sběratel výtvarného umění Karel Tutsch (1941–2008). Brněnská galerie Na bidýlku, kterou kdysi založil, umožnila vystavovat díla mnohým začínajícím umělcům, kteří dnes patří mezi špičky české umělecké scény. Díla těchto umělců máte možnost vidět v Praze v Galerii Jelení na výstavě nazvané – jak jinak než Na bidýlku. Karel Tutsch nepatřil k mediálně známým osobám, to však vůbec neznamená, že nebyl významnou osobností. Svou sběratelskou a galerijní činností ovlivnil řadu lidí. Například autor neonového srdce pro Pražský hrad Jiří David na něj ve svém článku pro Lidové noviny zavzpomínal slovy: „Karel Tutsch tak sběratelsky, galeristicky, navíc i lidsky patřil a jistě i bude patřit mezi těch několik lidí v této oblasti, které jsem měl čest poznat a učit se od nich.“ Výstava, která právě probíhá, je poděkováním galerie svému zakladateli pár měsíců po jeho smrti. Brněnská galerie Na bidýlku navázala spolupráci s pražskou Galerií Jelení, která se také zaměřuje především na prezentaci současných mladých umělců. K vidění by měla být díla například Josefa Bolfa, Jiřího Petrboka, Aleše Hudečka, Kurta Gebauera, Jiřího Sopka, Jiřího Kovandy, Evy Koťátkové, Sylvy Brodi ad. Má to ale jeden háček. Musí se vám podařit se do Galerie Jelení v Drtinově ulici na Smíchově vůbec dostat. Mně se to nepovedlo. Galerie má otevřeno tři dny v týdnu (od úterý do čtvrtka) tři hodiny denně (15.00–18.00), ale já tam ani v tento vymezený čas nikoho nezastihla. Na vratech jsem si přečetla, že pokud nikdo nezareaguje na zvonek, mám zkusit kancelář v protějším domě nebo uvedené telefonní číslo. Dovolala jsem se paní, která se mi omluvila, že již v galerii nepracuje (takže jí nevolejte!), a ochotně mě odkázala na jiné číslo. Tam jsem se dozvěděla, že je zavřeno zcela výjimečné, ať určitě přijdu v následujících dnech. Druhý den jsem tedy opět zvonila u vchodu, opět marně. Spolupráce brněnské a pražské galerie je velmi užitečná věc, díky které mohou vznikat jedinečné projekty. Věřím, že výstava Na bidýlku je kvalitní, jen vám přeji, abyste při návštěvě galerie měli větší štěstí nežli já.
Příbuzné články
Stipendisté – čtyřikrát jinak
Rakouské kulturní fórum představuje pravidelně od roku 1993 českému publiku tvorbu rakouských umělců a uměleckých skupin a snaží se tak přispívat k šíření povědomí …
O objektivitu se nesnažím
Bienále mladého umění Zvon, pořádané Galerií hlavního města Prahy, změnilo kurátora. Po Karlu Císařovi (2005, 2008) vybíral pro konzervativní výstavní prostory v Domě U Kamenného …
Dekadence za dveřmi Pokoje č. 13
Dvojpohled na výstavu Decadence Now! v pražské Galerii Rudolfinum zpochybňuje kurátorskou koncepci a samotné vymezení pojmu dekadence.