Vlažnější vrstvy vzduchu

Novela mladé německé spisovatelky Antje Rávic Strubelové (1974) s názvem Chladnější vrstvy vzduchu, kterou v překladu Lenky Houskové nedávno vydalo nakladatelství Kniha Zlín, získala v Německu několik ocenění, včetně významné ceny Hermanna Hesseho. Pozornost, již si kniha na literárním trhu vydobyla, můžeme – nakolik nám to dovolí český překlad – vysvětlit tím, že se jedná o velmi nekonvenční příběh, napsaný se značnou citlivostí k jazyku, založenému na kontrastu snivé básnické obrazotvornosti a neustále rozrušovaného a znejišťovaného toku vyprávění.

Lesbická love story

Děj prózy je zasazen do prostředí vodáckého tábora, který na opuštěném ostrově ve Švédsku pořádá jistá agentura pro děti z bývalé NDR. Podobně jako ostatní vedoucí, i hrdinka knihy, třicetiletá lesba Anja z dříve východoněmeckého Halberstadtu, sem odjela, aby se vymanila z dosavadního maloměstského života. Na začátku knihy zde potkává tajemnou „rusalku“, která je také Němka, ale k táborníkům nepatří. Svým křehkým zjevem a lyrickými promluvami, tolik odlišnými od primitivistického uvažování vodáckých skautů, v ní žena, již později sama pojmenuje Siri, vzbuzuje nebývalou přitažlivost. Pod jejím vlivem pak Anja opakovaně utíká z osady a proměňuje se v dospívajícího chlapce Šmola, jehož v ní Siri vidí. Společně navštěvují nedaleký opuštěný dům, o němž si Siri vybájila, že jí ho prodal realitní makléř po smrti své matky. Anja a Siri se scházejí v domě, duševně i eroticky se sbližují, a současně své osobní historie proplétají se smyšleným příběhem makléřovy matky, která syna údajně počala s nacistou a od jeho čtyř let ho neviděla, protože byl dán na takzvanou árijskou převýchovu.

Na Anjinu jinakost, částečně i sexuální, avšak především mentální, negativně reagují kolegové z tábora, u nichž to povzbuzuje heterosexistické chování a atakuje skryté sklony k násilí. Omezený fanatik života „před pádem zdi“ Ralf, kterého přitahují Anjiny mužské rysy, se ji pokusí znásilnit, snaživá, ale nezajímavá Svenja se ji zase pokouší svést jako ženu. Ostatní svou kolegyni ostražitě sledují a popichují a nakonec na ni chtějí svalit i krádež několika tisíc eur. Napětí mezi táborníky a Anjou vyvrcholí jednoho rána, kdy se společně se Siri vrací do osady pro své věci. Ralf ji vyprovokuje ke rvačce a ona jej v návalu „chlapeckého“ vzteku zabije. Krátce po incidentu však nenávratně mizí její femme fatale a naopak se urovnávají Anjiny nevraživé vztahy s vedoucími. Pod vlivem této události však hrdinka zešílí a nezbude jí než se chystat na zpáteční cestu do rodného města, aniž bychom se dozvěděli, jestli Siri skutečně existovala nebo jestli si celou kauzu vyfantazírovala.

Slabá erotika, fatální příroda

Zatímco však erotické fantazie jsou novele spíše na škodu – nikoli z morálních důvodů, ale proto, že příliš rozmělňují či zastírají výpověď díla –, popis přírodní scenerie prózu doslova povyšuje. Vysledované zemité zákonitosti v návaznosti na „řeči“ vodního, větrného i ohnivého živlu, které vyprávění protkávají, dokáže Strubelová líčit s neobvykle silným citem pro detail i pro takříkajíc fatální dění přírody, která jako by zrcadlila malost a zabedněnost postav. Oproti zdůrazňované drsnosti táborníků však Anja a Siri – jak už napovídá její jméno, odvozenina od Sirény – s životem přírody skutečně splývají, což je v próze vyjádřeno mimo jiné sympatií k místnímu chladnějšímu vzduchu.

Jak bylo naznačeno na začátku, jsou kompoziční techniky textu tvořeny protiklady. S lyrickým milostným příběhem kontrastuje drsné a odcizené prostředí tábora, kde ani smrt není ničím překvapivým. Tábor ve Värmlandu můžeme dokonce vidět jako děsivé utopické místo obydlené odpadlíky západní civilizace a odpůrci globalizace, a implicitně tedy dosadit výchovnou funkci novely, která pak ovšem trochu zastiňuje love story.

Podobně sporné se ukazuje být čtení knihy jako svého druhu lesbického románu. Hrdinka sice nepotřebuje přímo hledat svou pohlavní identitu, jak tomu v lesbické literatuře obvykle bývá, přesto je překvapena zjištěním, že se nejlépe cítí jako dospívající mladík. Za nejproblematičtější ovšem považuji námět, který je poměrně málo nosný, takže by se určitě zaskvěl v povídce, ale na román nevystačí. Ty švédské vrstvy vzduchu tak nejsou sympaticky chladnější, nýbrž spíše vlažné.

Autorka působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR a na FF UK.